středa 5. dubna 2017

Ukrytá

Nechápu a nevím jak,
pořád vidím černý mrak.
Pořád kolem pobíhám,
velkou šanci si nedávám.

Dneska tady, zítra tam,
nevím, hledám, pátrávám.
Snažím se a povídám,
že to asi dneska vzdám.

Zalezu si do křoví,
možná někdo o mě ví.
Zalezu si do bezu,
zítra možná vylezu.

Úkry hledám,
nevnímám,
náladu já
pořád
mám...

Proto půjdu ven a pryč,
zamknu a odhodím klíč.
Otevřu se poznání,
všechny chmury rozhání.

Záchrana už přichází,
nálada se rozhází,
pocity s ustálí,
nesleduj

z
povzdálí.

Pojď už domů,
pojď už k nám,
náladu já dobrou
zase mám!

S úkrytem za bytem a ještě dál, kde vládne i pan král!

Žádné komentáře:

Okomentovat