Silvestrovská

Den jako každý jiný a přesto vyjímečný. Dnes je poslední den v roce, kdy uzavíráme jednu kapitolu našeho života a otevíráme druhou. Většinou lidé slaví příchod Nového roku hlučně, vesele, s množstvím jídla a alkoholu. Přiznám se, že já se většinou uzavírám do svého nitra. Rekapituluji, vzpomínám, přemítám a představuji si, co bude dál... Jako každý rok si hlavně přeji zdraví pro celou svou rodinu, trochu štěstí, pohody a vzájemného porozumění. Pro tentokrát si ještě přeji vnitřní klid a harmonii. Pokud bude nástroj dobře, harmonicky a klidně naladěn, nezálaží, jaký hudebník na něj bude hrát!

Proto ať jsou všechny dnešní sliby splnitelné a vidiny lepších zítřků blíž a blíž.

Sjezdovací

Tak konečně byly naše prosby vyslyšeny a příroda se přes noc pustila svou teplotou pod bod mrazu. Vlekaři zase pustili naplno sněžná děla a do rána byla sjezdovka jako vyměněná... Ano, dnes je ten velký den, dnes jsme poprvé v této sezóne lyžovali. Přes ranní nervozitu, drobné útrapy s novým vybavením a lehkými změnami v provozu vleku, jsme to zvládli. A přátelé, stálo to za to! Proto díky přírodo, že jsi nadělila a teď už jen vzhůru dolů!

Úžasné lyžařské zížitky a sluníčková zbytek dne...

Zklamaná

Od začátku prosince se těšíme, že začne lyžařská sezóna, že se budeme prohánět po svahu a užívat si zimu z pohyblivých prkýnek. Ale letos se zima rozhodla, že sněžit nebude! Proto se jen zklamaně koukáme z okna na neustále ubývající technický sníh z blízké sjezdovky. Škoda, že není alespoň pod nulou, to by pak sněžná děla vyrobila sněhu dostatek, ale takto!? A co je ještě horší, že ještě na začátku dubna budeme chodit hromadami sněhu a jediným přáním bude, ať už přijde jaro! Nějak se to všechno mění a dělá nám to je samé vrásky. Možná, že jsme jen příliš nedočkaví, ale ten kdo zná pocit z lyžování, pochopí...

Prosba o zimu v zimě je pořád v nás, ať můžeme na lyže znovu a zas!

Větvičková

Pohledem do kalendáře zjistíme, že je dnes pozdní prosinec, ovšem venku za oknem to spíše vypadá na začínající jaro. Také činnosti, které provádíme dávají tušit, že se blíží jaro a ne, že přijde zima. Odvážení krtinců, sbírání větviček, pobíhání po zahradě, to jsou přeci běžné jarní činnosti! Sáňkování, lyžování či koulování, na které jsme se těšili, zatím nepřichází. Proto nám zbývá jediné, čekat, přát si a modlit se, aby se obloha otevřela a začalo padat bílé zimní zlato. My už totiž chceme jít na to! Větvička k větvičcce, vločka ke vločce a zima je tady...

Větrný větvičkovo-krtincový den všem!

Nervózní

Tak jako každý rok mě v tyto dny přepadá nepopsatelná nervozita, se kterou si nedokážu poradit. Zdají se mi nezvózní sny, během dne propadám pocitům nervového "siňora" a k tomu navrch nepopsatelný strach z toho, jak zvládnu naučit se tolik stránek, za tak málo času. Je to pořád dokola a někdy bych chtěla umět vypnout svoji ctižádostivou hlavu, která pořád musí někam jít, něco dělat, mít nějaký cíl a být pořád v pohybu. Byla bych raději, kdyby toto platilo o mém těla, ale tělo dokáži vypnout, hlavu ne... Škoda že neexistuje v našich hlavách tlačítko on/off, které bychom mohli v případě potřeby stisknout a vypnout se na potřebný čas, stejně, jako to děláme se stroji, přístroji a nástroji. Možná v budoucnosti taková tlačítka budou, ale to já už asi nezažiju. Proto se budu muset opět potýkat se svou nervozitou a uvidím, kdo zvítězí tentokrát!

Klidná mysl, půl zdraví....

Uzlíková

Uzly, uzlíky a uzlíčky, pro naše malé mazlíčky. Tak nějak by mohl znít slogan dnešního dne. Od rána se pořád do něčeho zamotávám, zavazuji, uvazuji a šmodrchám. Myslela jsem si, že prožiji další sváteční den, ale osud tomu chce jinak. Dnes se prostě budu svazovat a možná se mi podaří zvítězit nad všemi nástrahami svátečního dne. Ať tak, či tak, těším se a určitě si to pořádně užiji... Vždyť jsem se svými blízkými a co víc si přát! A když tu tak nad tím přemýšlím, pak docházím k poznání, že ty uzlíčky si vlastně přidělávám sama sobě. Nikdo kolem mě je neřeší!

Krásný zauzlovaný i zamilovaný den!

Sváteční

Už od rána u nás doma panuje sváteční nálada. V klidu, pohodě a radosti se těšíme z dárků, které nám včera nadělil Ježíšek, díváme se na pohádky a máme se dobře. Sváteční atmosféra se dnes přesune i k  našim nejbližším, které v průběhu dne navštívíme. Někteří z nás doufají, že zde pod stromečkem naleznou ještě nějakou maličkost, která potěší, jiní se radují z pocitu vzájemnosti a pohody. Já si v posledních letech stále více a častěji přeju, abychom se v hojném počtu setkali i napřesrok a abychom byli zdraví. Moc dobře si uvědomuji, co pro mě rodina a mé rodinné zázemí znamená a vůbec si nedovedu představit, že jednou budu tyto nádherné sváteční chvíle prožívat sama. Proto se raduji z každého dalšího svátku, který mohu prožít se svými nejbližšími, kteří jsou to nejdražší, co mám! Díky za další sváteční den a mnoho požehnání, pro roky následující....

Krásný sváteční den všem!

Neobvyklá

Jsou činnosti a skutečnosti, které se každému z nás vybaví, když se řekne Štědrý den. Pak je řada těch činností, které tušíme, že se Štědrým dnem souvisí, ale my sami je neděláme. No a pak jsou i činnosti, které jsme nikdy na Štědrý den nedělali a přesto je dnes děláme. Jako například držet půst, koupat se už ráno, chodit na dlouhé procházky po lese, stříhat vlasy.... No a tak bych mohla pokračovat. Ano vždycky je něco poprvé a je potřeba si na to zvyknout, protože to má naději, že se to stane tradicí. Tak uvidím, co to bude příští rok...

Krásný, štědrý, požehnaný Štědrý den, ve zdraví, vzájemnosti a pohodě!

Finišující

Už to brzy vypukne, sváteční štědrovečerní večeře, vůně cukroví, rozzářený stromeček, zvuk vánočních koled a rozjařený úsměv rodinných příslušníků. To na co jsme celý rok čekali už se blíží a čím méně času zbývá, tím více radosti a těšení je cítít ve vzduchu. Poslední úpravy v kuchyni, uklidit poslední drobnosti, dokončit přípravy a rychle zasednout a užívat si! Ať je pro všechny dnešní den nejen o starostech, ale i radostech a malých drobnostech, které už zítra vykouzlí tu nádhernou atmosféru Vánoc.

Šťastné a klidné pondělí!

Kalamitní

Na to, že je dnes poslední adventní neděle, se mi docela daří. Hned ráno se mi podařilo vylít hrnek s čajem do nového koberce v obýváku a musela jsem všechno vyčistit a vysušit. No tak si tak říkám, jestli bych si neměla raději sednout někam do kouka a počkat, až můj kalamitní stav přejde! Ale kdo udělá všechno ostatní, co je při neděli potřeba? Nevím, asi zapojím ty svoje chlapy, nebo že bych to svěřila Šmudlovi? No to je nápad, co mě napad, jen se obávám, že by tím naše kalamity jen pokračovaly a možná i dost zvesela! Tak ať je to dnes už lepší a čerti ať se žení mimo naše hájemství!

Krásný kalamitní den bez kalamit všem....

Cílová

Každé lidské konání má svůj cíl, onu pomyslnou metu, které se nažíme dosáhnout. Pro každého z nás to znamená naše malé lidské mravenčení, které nás vede k vytýčenému cíli. Dosáhnout lepšího postavení v práci, získat lepší plat, dostat kvalitnější auto, vychovat z dětí spolehlivé lidičky, zdolat Sněžku, ujít padesát kilometrů, připravit krásné Vánoce v kruhu rodinném, pohladit domácího mazlíčka, potulit se s dětmi... Ano cílů může být mnoho, ale zkuste se zastavit a zamyslet se nad tím, které mají smysl, mají budoucnost, mají naději na úspěch! Já už o dvou svých životních cílech vím!

Vizionářskou sobotu a na dosažitelnost našich cílů....

Klamná

Klam je největší průvodce každodenním životem. Jsme neustále bombardováni reklamou na nejrůznější kosmetické a lékárenské přípravky, které nám dodají pocit mladosti, svěžesti a zdraví. Ale jak je to doopravdy, nad tím se málokdy zamyslíme. Já sama se stále cítím na deset, mé prožívání je někde ve věku dvacetileté ženy, vztahy a vztahové zálržitosti se pohybují ve třiceti, odpovědnost a ochranářské pudy jsou v aktuálním věku čtyřiceti let, rychost vykonávaných činností a jejich přesnost se pohybuje ve věku padesátnice a tělo, tak to je někde mezi šedesátkou a .... A pak že svět není jen samý klam a přetvářka. Člověku je čtyřicet, hlavu má v oblacích, reakce se zpomalují a tělo nestíhá tomu, co by si přála hlava!

Neklamné roky a klamavé tělo pro další běh našeho života...

Balící

Každý rok je to stejné, od podzimu přemýšlení, čím zajímavým bych udělala radost svým blízkým pod stromečkem. Pak nastane fáze promyšleného nákupu a uložení všech igelitových tašek do skříně. Vždy tak, aby na to nejmenší členové domácnosti nepřišli. Někdy v polovině listopadu už se začínám těšit, až všechny věci budou pryč z mé skříně a já se nebudu muset přehrabovat, nacházet a vytahovat své oblečení, přes igelitky, balíčky a drobnosti. Ovšem ve chvíli, jako byla i ta dnešní ranni, kdy dám všechny pořízené dárky na jednu hromadu, obstarám si dostatek balícího papíru, stužek a lepítek, si říkám, proč! Proč zase já, proč je toho tolik, musím balit každou věc zvlášt?? Je to boj, od samotného přemýšlení, přes vlastní nákupy, až po zabalení. Ale vždycky to stojí za to, vidět krásně rozzářené dětské i dospělácké oči, které jsou evidentně potěšeny dárky a dárečky, které pod stromečkem najdou. No jen doufám, že letos tomu nebude jinak.

Ulepený, zalepený a řádně zabalený balící den všem!

Dobrozlová

Dobro a zlo jsou veličiny, které jsou s námi pořád. Většinu věcí posuzujeme, zda jsou dobré, či zlé a většinou vycházíme z vlastního vnímání toho, co je dobré a co zlé. Také mnohé z pocitů, které ve svých životech zažíváme dělíme pouze do kategorií dobrý a zlý pocit. Možná proto, že je to základní rozdělení všeho i všech. Jaká jsou ale naše vnitřní nastavení k hodnotám dobra a zla? Umíme je odlišit? Víme, jak je zpracovat a co je jejich podstatou? Nevím i já sama mám totiž často pocit, že si plně neuvědomuji, pocity dobra, které tady jsou. Co však vnímám vždy a naplno, je zlo, zloba a nenávist... Možná, že je to tím, že každý člověk má v sobě kompas, který ma nastaven na určité prahové hodnoty, které mu určují oba protipóly. A zároveň platí, že cit člověka je tupějsí na dobro, než na zlo! Léčba je jasná, dobro, láska, štěstí, pohoda, vzájemnost, dobro, láska, štěstí, pohoda, vzájemnost ....

Pro každý den nechť platí: "Všechno dobré a zlé pryč!"

Pracovně diskusní

Diskuse je základem demokratického rozhodování, kdy každý jednotlivec má právo svobodně se vyjádřit k otázkám a problémům své doby. Co ovšem nastane v případě, kdy vedeme diskusi napříč spektrem věků, vzdělání, pracovních zkušeností? Většinou se naskytne obrázek toho, jak moc se od sebe odlišují ženy a muži, co je podstatné pro jednotlivé věkové skupiny a jak moc záleží na zkušenostech, dovednostech i návycích jednotlivých diskutujících osob. Ano dnes jsem vedla pracovní diskusi a ještě teď jsem zaskočena jejím směrováním... Jsem já ten, kdo ničemu nerozumí a chce si trvat na svém, nebo ta mladší, nezkušená generace se snaží tvrdě si prosadit svou! Nevím, musím to ještě vstřebat, abych neudělala neuvážená rozhodnutí. Co však vím už teď, jsou věci, za které se budu rvát, ať je mi deset, dvace pět, čtyřicet, pětapadesát, či osmdesát. Je to ve mně a to nemůže změnit žádná diskuse!

Krásný zbytek dne plný krásného porozumění...

Ženská

Ženskost nade vše, tak nějak by se mohl znít slogan dnešního dne. Rozhodně ženy a jejich rafinovaný přístup ke svému okolí je to, co mě dnes obklopuje. Ano, sama jsem žena, ale neuvědomuji si, že bych používala svou ženskost k ústupkům či získání nějaké výhody. Právě naopak se mi zdá, že se mnohdy snažím svou ženskost skrýt před zraky většinové společnosti. Dát najevo slabost, něhu, či náklonnost k něčemu, to se v mém světě neodpouští. A co takové vyjádření soucitu, něhy, radosti, lásky, vzájemného manželského porozumění, či láskyplného rodičovského vztahu... To je pak peklo na zemi. A přesto to nevzdám, přesto si jdu svými kroky, svým tempem a svou cestou. Věřím totiž, že láska, radost, štěstí, úsměv je o to větší, pokud je sdílena s někým, kdo je vaší spřízněnou duší. Já to štěstí mám a hned dvojnásobné! Díky za to, že jste... Jen díky Vám má moje bytí svůj smysl a budoucnost!

Pac a pusu těm, kteří ví, že jsem tu pro ně...

Obdarovaná

Jsou v životě chvíle, kdy si uvědomíte sílu vlastního života, sílu své lásky a pevnost vztahu k milovaným osobám. Tyto chvíle mohou být ve znamení smutku, ale i radosti. Radostné obdarovávání je spojeno s pocity příjemného uspokojení z radosti druhého, ze vzájemnosti, respektu i znalosti druhého. Včera jsem si uvědomila, jak moc mě moje rodina zná, co znamenám a jaké je moje místo v hierarchii vztahů. Uvědomuji si, že to je o pocitu dávat, předávat, obdarovávat, ale umět přijímat, neodmítat a radovat se. Vždy totiž platí, že jen ty poklady, které jsi sám daroval, jen ta láska, kterou jsi sám dal, jen ten vztah, který jsi sám tvořil budeš stále mít!

Nechť je dnešní sváteční den ve znamení obdarovávání a přijímání...

Čtyřicetiletá

Nikdo tomu neuvěří,
že náš život tak rychle běží,
zima střídá jaro s létem
a my společně tu stárnem, kvetem.

Mozek sílí, tělo kvílí,
dopřejte mi krátknou chvíli,
už mám zase další křížek,
záda plná velkých mřížek.

Ve čtverečku čtyřka nula,
a já volám hurá, hurá,
už jsem velký, chytrý medvěd,
ovšem medu jsem zas tolik nesněd!

Dušičku mám malou,
snad oslavy se povedou,
všichni budou se mnou rádi,
rodina i kamarádi!

Tak ať se to podaří
a čtyřicítky, ať dnes zazáří!
 

Vyřizovací

Tak a máme tady pátek, přišel nezván, přesto očekáván. Den, který je určen pro vyřízení všeho, co zůstalo otevřeno, co je potřeba dokončit, dopsat, doplnit, doopravit... Přesně takový je i můj dnešní den. A vůbec nevadí, že je třnáctého, moje šťastné číslo, tak snad budu mít i štěstí a vyřídím vše, co se mi zde nashromáždilo a nakupilo během týdne. Držím si palce, vyhrnuji rukávy a jdu do toho...

Vyřešené úkoly a klidný nástup víkendu všem!

Hladová

Hlad, pocit prázdného žaludku, který člověka limituje v práci i přemýšlení. Uvědomili jste si někdy, že na naší planetě tento trýznivý pocit denně prožívá okolo jedné miliardy lidí. Dětí, dospívajících, dospělých, starých, lidí všech kategorií, ras i náboženství. Ano my v civilizovaném světě víme, že pokud nás přepadně hlad, jdeme, koupíme si něco a je po hladu. Co ale ty davy dětí, které tuto možnost nemají? Jak jim můžeme pomoci? A dá se vůbec nějak tento proces hladovění zastavit? Ve chvílích, kdy přemýšlím nad pomíjivosti a marnivosti našeho života si říkám, co vše bych chtěla změnit. Vymýšlím způsoby, jak bych to mohla změnit a většinou dospěju k závěru, že i malinká pomoc, je pomoc a pokud se malinké kapičky spojí, vznike velká kapka, potom louže, jezero, moře... Ano i takto bychom byli schopni porazit hlad! Věnujte dnes kousek ze svého dobrého bydla a žití těm, kteří takové štěstí jako Vy nemají. Určitě budete mít nádherný pocit, kterým to vše začíná.

Díky a všem přeji krásné, syté i vydatné odpoledne...

Bolavá hlava

Míváte někdy bolení hlavy? Ano, pak samozřejmě víte, jak nepříjemná patálie to je. Pokud ještě trpíte na migrény, tak si užíváte a těšíte se, až skončí další příšerný den s migrénou. Takto se dnes cítím už od rána, dosud jsem spolykala snad tunu prášků od bolesti, od migrény, od lékaře, od sebe a jediné, čeho jsem dosáhla je pocit, že se brzy zblázním, skočím z okna, vidím šedé myšky a stíny, ale hlava, tak ta pořád bolí... Au, au, au, už aby byl další den, ovšem jiný, bezbolestný, klidný, usměvavý, bez migrény! Možná se dočkám i já, tak mi držte palce, ať to dnes dožiju a zítra snad už v lepším světě a s klidnější hlavou!

Mignutou migrénu, bez migrenických stavů a frenetického shonu...

Zaskočená

Znáte ten divný pocit, který se dostaví ve chvílích, kdy se stane něco nečekaného? Nečekané situace mohou být pozitivní, kdy výsledný efekt je pozitivní i pro člověka. Ovšem mnohem horší jsou negativní nečekané situace, které nastanou a člověk je musí řešit. Většina z nás je zaskočena vlastní nečekaností a dostaví se pocit zaskočení a překvapení. Jak se zachovat? Jak reagovat? Co udělat? to jsou mnohé z otázek, které nám v jediném okamžiku proletí hlavou a na nás je odpovědět. Nepříjemnost situace je o to vyšší, čím více se člověk cítí zaangažován na problému. Řekla bych, že zde platí přímá úměra, čím vyšší je pocit nečekanosti situace, která nastala, tím vyšší je pocit zaskočenosti u jednotlivce, který je situací zasažen... A ejhle, zásadní poučka pro tyto dny je na světě. Asi bych si ji měla opakovat několikrát denně, aby mé stavy zaskočenosti byly co nejmenší!

Očekávané situace plné radosti, bez zaskočenosti po celý den...

Normální

Tak a je tu další normální den. Normální pondělí, s nenormálním počtem úkolů a starostí. Asi vím, proč nemám ráda pondělí, i když to za nic nemůže. Je to v nás lidech, že si spojujeme jednotlivé dny, roční období, čas či místo s nepříjemnými prožitky a pak se vždy divíme, že jsou ty pondělky, tak děsné. Raději se budu snažit přizpůsobit se tomu, že pondělí je pondělí a musím ho přežít a pak už bude jen krůček k tomu, že budu pondělí mít ráda stějně tak, jako třeba čtvrtek. I když o tom teď silně pochybuji, pokusím se prožít normální pondělí a zítra už bude fajn, to už bude úterý. Jo a co teprve ve středu?!

Krásné pondělní odpoledne, plné příjemných pracovních chvil...

Škubánková

Tak a máme tady další adventní neděli. Každým dnem jsme blíž a blíž nejkrásnějším svátkům v roce, které má rád snad každý normální člověk. Ani já nejsem výjimkou, miluji vánoce a hlavně dobu adventní, kdy doma všechno nádherně voní směsí sladkého cukroví, jehličí a skořice. Dnes se mi zde ovšem připlétá ještě jedna vůně, kterou mám spojenou s obdobím zimy, a to vůně škubánků. Typické propojení vůně bramborového těsta, sladkého i slaného zároveň. Ano i tak mohou vonět vánoce. Ovšem platí, že ať voní skořicí, vanilkou, máslem, rybinou, či něčím jiným, jsou to vánoce každého z nás. Proto si užívejme plnými doušky každý den, aby naše společné těšení bylo ještě krásnější.

Požehnanou adventní neděli všem!

Běžkovací

A máme za sebou první běžkovací den v nové sezóně. Krásný den plný pohybu, sluníčka, silného větru, ale také řady krásných pádů a kotrmelců. Však jsme všichni nějak začínali, bolely nás ruce i nohy a co teprve jiné části našich tělíček. Kulíšek se držel statečně, nevzdal to hned při prvním pádu a stále mě překvapoval svým optimismem a dobrou náladou! Je to nádhera strávit krásný den ve společnosti svých milovaných a zažívat nové, nepoznané a přesto tak zajímavé. Po dnešním dni si přeji, aby nám náš elán vydržel a posunoval nás k dalším krásným dnům.

Vstříc odvaze a novým dobrodružstvím...

Mrazivá

Mrazivý vítr se žene dnem,
zima je tady, není již snem.
Krásný je pohled na třpytící sníh
a já mám na lících veselý smích.

Těší mě představa zimy a radosti,
kdy krásně promrznu přímo až do kostí,
bude to legrace, bude to zábava,
až vypukne veselá oslava.

Oslava zimy, oslava sněhu,
dokonce bude čas i na něhu,
velkou pusinku v mrazu si dáme
a pak si veselou zazpíváme.

Veselou písničku, veselou koledu,
o saních, sobovi, možná i sněhu.
Nechám se překvapit, budu si snít,
jak se já budu už jen krásně mít!

Mikulášská

Za oknem jaro, v kalendáři pátý prosinec, Mikuláš už pomalu klepe na dvěře a jeden aby se v tom vyznal. Já bych brala raději to jaro, ale vím, že i zima má své krásy a radosti. Nádherně zasněžený svah, sluníčko na obzoru a já se spouštím prašanem do údolí.... Ano, tak tohle bych brala taky! Však uvidíme, jaká bude letos zima a zda dojde i na zimní radovánky. Zatím to tak nevypadá, ale může se to rychle změnit. Ostatně nechám se překvapit, stejně, jako se nechám překvapit tím, zda přijde dne Mikuláš a zda vůbec něco dostanu. Bude to uhlí, brambora, sladost? No uvidíme, každopádně doufám, že si to doma mikulášsky užijeme a budeme všichni spolu.

Krásný den svatého Mikuláše, plný radosti a veselí, a to nejen pro děti!

Doznívající

Od samého probuzení mi v hlavě doznívají tóny včerejšího večerního koncertu, který byl úžasný. Člověk si ani neuvědomí, jaká síla je v koncertním mužském sboru. Věřím, že by dokázala lámat sklo, bořit stěny a hluboce proniká do lidských duší. Každá píseň prošla svou evolucí, od přesně načasovaného úvodu, k energickému středu, až byla umocněna působivým závěrem. Neskutečná podívaná a úžasný sluchový zážitek, u kterého máte husí kůži a ježí se všechny chlupy na těle! V určitých chvílích si pak uvědomíte svou maličkost, své okolí, radost s prožívaného zážitku a jste rádi, že jste vydrželi cestu, strastiplné parkování i nekulturní chování některých účastníků koncertu, před jeho zahájením... Byl to excelentní zážitek, se vším všudy, jehož melodie ve mě budou ještě nějakou chvíli doznívat.

Ať doznívá vše, co doznít má a zůstane zachováno v paměti, pro časy horší!

Koncertní

Tak a nastal den, kdy se znovu vrátím do dětských let a zažiji krásu a sílu zpěvu, ve společnosti svých rodičů. Dnes večer nás čeká společný pěvecký koncert, na který se už teď moc těším. Věřím, že síla hudby bude opět mocnou čarodějkou a přenese nás nejen do krajiny dětství a nadějě, ale zároveň nás oprostí od drobných, každodenních starostí a strastí. Já věřím, že si to všichni užijeme a uchováme pocity klidu do doby neklidu a bouří. Vždyť hudba je nejdokonalejším a nejvšestrannějším typem umění. Mnohé naznačí, ukáže, poodkryje, ale nikdy neprozradí plně svá tajemství! Pro odkrytí všech zákoutí a tajů hudby nepotřebujeme jen sluch, ale především je nutné mít srdce!

Otevřená srdce nejen pro hudební zážitky po celý den...

Organizační

Tak mi ta dovolená krásně začíná. Sedím u počítače a přemýšlím, čím začít, abych v tom měla systém a na nic nezapomněla. Musím stihnout hodně drobností a v konečné fázi to vydá na celý pracovní týden. Ale co, když si všechno krásně zorganizuji, tak mi věci půjdou pěkně od ruky. Jedna k druhé a vše bude hned hotovo!

Systematický systém systémového postupu...

Filmová

Vzláštní, jak mohou filmy změnit náladu člověka. Dobře vybraný film a hned se cítíte o 10 let mladší, krásnější, nebo chytřejší. Ano, proto se tak rádá dívám na filmy, u kterých vím, že mi zvednou náladu, pohladí mě po duši a dají mi znovu zažít pocity dětství a naděje, že život je krásně naivní. Možná proto tak ráda chodím se synem do kina na dětské kreslené filmy, kdy vím, že dobro, radost a láska zvítězí na zlem, nezprávím a nenávistí. Dnes mě také jeden takový film čeká, tak snad zase vyhrajeme a potěšíme svá srdce milým a příjemným příběhem.

Vzhůru za poznáním, příběhem a šup do pohádky!