Chystající

Hromádky, hromady a hromádečky se pomalu vrší v našem bytě. Kam se člověk podívá, všude leží nějaká hromada věcí, které je potřeba sbalit do tašek a vzít s sebou na hory. Ano balení se a chystání na zimní lyžovačku je jedna z věcí, kterou musím vždycky dobře promyslet, naplánovat a připravit. Proto doufám, že na nic nezapomeneme a všechno potřebné si odvezeme. No a pokud se i tak stalo, že něco zapomeneme, tak se nedá nic dělat, je to život! Tak vzhůru do toho a balení je hotovo....

Příjemný chystající se den, plný pohody a spokojenosti všem!

Pololetní

Tak a je to tady. Děti si dnes opět přinesou pololetní vysvědčení a mnohé z nich čekají pololetní práznidny. Některým začínají dokonce i jarní prázndniny, takže si budou užívat zaslouženého volna. Jaké však bude to dnešní vysvědčení? Bude překvapením, nebo ne? Budou na něm pěkné známky, nebo třeba i nějaký ten nepříjemný zápis. Já myslím, že bude reálným odrazem toho, jak se dítě připravovalo, jaké výkony v pololetí odvádělo a také, jak jsme se my rodiče přičinili tomu, že dítě umí a zná! Proto mějme na paměti i naše chyby, kterých jsme se dopustili a v případě neočekávaných komplikací, přivřeme oko a buďme shovívaví. Naši rodiče také byli, proto zkusme se jim vyrovnat!

Den plný příjemných překvapení a milých drobků moudrosti....

Voňavá

Všechny vůně světa jdou mi hlavou,
chtěla bych být větrem, sluncem i trávou,
všechno krásně voní, svítí,
sníh je bílý a krásně se třpytí.

Co všechno vůně znamená,
to prováže ti ramena,
dětství, lásku, naději či doufání,
že zase bude koupání.

Všude moře, jas a sůl,
hodiny už zbývá jen půl,
voní to tu vánkem, lesem,
a já volám, zde jsem, zde jsem!

Vůně léta, Afriky,
trochu mléka, papriky,
zatím kroužím, doufám i toužím,
po příjemném stoupání,
do vršků a do strání.

Vůně světa,
zas tu vzkvétá,
všude létá,
a je veta....

Voňavý den, plný příslibů a dálek všem!

Dvojitá

Dualita je základem všeho, co máme ve svém životě. I sám život člověka je součinností dobra a zla, protiváhou mezi dobrými a špatnými rozhodnutími. Mezi tím, co bychom si přáli a co máme. Provází nás na každém kroku, který uděláme. Aniž si to mnohdy uvědomíme, volíme jednu ze dvou variant. Pro život je důležité vědět, že vždy existují minimálně dvě řešení každého problému a jen na nás je, které řešení zvolíme. Mnohda ta jednodušší variana ještě není správným směrem a teprve čas ukáže, jaké mělo být směrování našich kroků. Proto vždy pečlivě rozvažujme, než uděláme rozhodnutí, byť to bude trvat den, rok, vteřinu či nekonečně dlouho. Stojí za to, mít promyšleny kroky, které jsou základem našeho dalšího rozhodnutí!

Jednoduchá rozhodnutí s minimem váhání ....

Distribuční

Během celého života předáváme mnohé a mnohé také přijímáme. Důležité jsou vyvážené toky příjmu a výdeje, které jsou tím nejdůležitějším, co bychom si měli hlídat. Když vydávám energii, musím ji také přijmout. Když přijímám informace, je podstatné je dále předat. Pokud vnímám přirozený koloběh života vím, že rovnována, spojená s dobrým distribučním systémem, je jeho důležitou součástí. Proto uvědomme si, co, kdy, v jaké míře a rozsahu přijímáme a pokusme se náležitě vyrovnat stav věcí dostatečným výdejem. A naopak, pokud budeme jen vydávat, dostaneme se do deficitu, který nebudeme sami schopni vyrovnat. Nezapomeňme, že život je nekonečný, je krásný, celistvý a úplný, stejně jako naše harmonie... Jen změna nám pomáhá růst a jen kdo neroste, jako by nežil.

Život plný střídání a harmonie, v růstu a obměně!

Měnící

Proč máme v životě potřebu měnit sebe i okolí? Co je to za sílu, která nás neustále žene vpřed a chce, abychom byli vyšší, lehčí, mladší, chytřejší, dokonalejší? Co ovšem je dokonalost? Jde se k ní propracovat? Málokdy si uvědomíme, že vše co potřebujeme, už máme. Jsme to my, tady a teď, se všemi krásnými i horšími vlastnostmi, dovednostmi i návyky. Nemůžeme měnit jiné lidi, ani naše okolí. Už jsme se rozhodli milovat je takové, jací jsou! Kategorii lásky a nenávisti máme přesně určenu, proto vždycky víme, kdo je nám blízký, koho jsme schopni mít rádi a kdo si naši pozornost nezaslouží. Důležité je také vědomí, že my sami nemůžeme někoho měnit a nikdo nemá právo měnit nás. Buď milujeme, nebo nenávídíme. Na nás je zodpovědnost a rozhodnutí, na které straně se právě nacházíme! K tomu musíme umět riskovat a objevovat, abychom vždy poznali, kdo je ten pravý a kdo ne....

Bezpečné riskování a milé poznávání beze změn po celou neděli!

Chumelívá

Tak k nám konečně dorazila zima. Venku za oknem sněží, teplota se pohybuje hluboko pod bodem mrazu a dělají se závěje. Já bych byla raději, kdyby zima už byla pomalu na ústupu, ale bohužel budu muset vydržet a přečkat až do jara. Mám ráda květinky, dlouhé procházky, vlahé jarní teplíčko a probouzející se přírodu. Jasně, kdyby nebylo zimy, příroda by se neprobouzela a všechny jarní krásy by byly ty tam. Ale preci jen být tak někde jižněji, asi bych nemusela dnes řešit otázku, kdo půjde nakoupit a jestli vůbec! Možná, že je přesně to pravé období, zalézt si zpátky pod peřinu a číst, číst, lenošit a být v teple...

Užijte si chumelivý den a věřte, že brzy bude jaro!

Referenční

Slovo reference se stalo důležitou součástí našeho pracovního života. Jsme stále více odkázani na fakt, že při hledání zaměstnání není důležité, kolik znalostí máme a jaké dovednosti jsou nám vlastní, ale koho známe a kdo zná nás. Případně, kdo je důležitý a koho bychom znát měli, kdo nás doporučí a zaručí se, že budeme v oboru pracovat, tak, jak se od nás očekává. Jak se však máme zachovat v případě, že jsme hrdi na to, co umíme a známe a nechceme být posuzováni jen podle toho, kdo nás doporučil. V dobách nedávno minulých se těmto praktikám lidově říkalo "tlačenka". Kdy protekce, známosti a soudružské vztahy byly víc, než vlastní uchazeč! To už máme za sebou, i když jak se tak koukám, možná je to tady pořád. Jen jsme to nazvali modním slovíčkem - reference a ejhle, ono to funguje. A když k tomu ještě připočteme propojení do digitálního světa informací, máme krásnou síť provázaných vztahů... Mnohdy zjistíme, že máme společné známé a tak si tady vytváříme svou síť referenčních vztahů. V konečném důsledku je tak každý spojen s každým a naše digitální vesnice je na světě! Ať tak či tak, zkusme si zachovat svou svébytnost, svou chuť a snahu učit se, zdokonalovat, poznávat a přinášet nové poznání. Díky němu se posunujeme blíž k vysněnému pracovnímu místu, ideálnímu vztahu a důvěře v sebe sama!

Pokud jsem dost chytrá mohu změnit svět, pokud budu moudrá, budu měnit sáma sebe!

Rychlá

Krátký pohled na hodinky a zase rychle utíkat tam, kde musím být. Pořád se předháním s vlastní rychlostí a zkouším, kdo bude rychlejší. Já, nebo ta rychlost. Někdy se mi podaří být rychlejší, ale dnes jsem ve skluzu, rychlost je přede mnou a směje se mi, že jsem zase pozadu. Ale já se nedám, nastartuji se, pustím se do toho a předběhnu ji! Přeci se nenechám porazit nějakou rychlostí, když vím, že dokážu být rychlejší, přesnější, dochvilnější a hlavně spolehlivější... Zapojíme, uvidíme, doženeme a předhoníme i sami sebe, když budeme chtít. Tak vzhůru do toho a rychlost nemá šanci.

Bezpečnou rychlost a spolehlivá přistání!

Představivá

Každý člověk má své sny, představy a touhy, které se snaží naplňovat. Některé sny patří do kategorie splnitelných a jiné zase do kategorie nereálných. A to pořád hovoříme o jednom člověku. Co se stane ve chvíli, kdy se poznají dva, vytvoří pár a je tu najednou dvojnásobný počet snů, představ i zklamání. Zklamáním často bývá mylná představa, že najednou se dva sny spojí v jeden a dva lidé budou naplňovat jednu touhu a mít stejný pohled na svět. Ale ono to nejde, pořád jsme dva rozdílní lidé, kteří se shodnou pohledem na budoucnost, padnou si přístupem k životu, společnými zájmy, ale pořád jsme dva lidé, dva snílci se dvěma sny. Naplňujeme potřebu souhlasit a přijímat rozdíly toho druhého, a zároveň potřebujeme respektovat sen společný. Život je plný projevů vlastních osobních snů, které můžeme měnit, můžeme ovlivňovat a usměrňovat ke svému protějšku...

Svět plný změn, s vědomím trvalých protikladů, pro každého!

Rádcovská

V životě člověka nastanou chvíle, kdy stojíme na prahu významného rozhodnutí a nevíme, jak dál. V takovéto chvíli se rozhlížíme kolem sebe a hledáme důvěryhodnou osobu, která by nám mohla poradit. Rádcem může být člověk z našeho nejbližšího okolí, ale také úplně cizí člověk, který se dostal do podobné situace jako my. Rada může být pouhým usměrněním našich myšlenek, ale také unikátní postup řešení problému. Můžeme požádat o drobnou radu, ale také zásadní, která může měnit náš život, současný svět. Rada, rádce i samotný proces doporučení jsou důležitou součástí každodenního života a mnohdy si sami nedovedeme představit situaci, kdy si poradíme bez rady... Z vlastního života vím, že nejlepší rady jsou ty, které prověřil sám život, ty, které jsem dostala o své babičky a také své maminky. A také, světe div se, řada drobných rad pochází ze společných chvilek, strávených s mým synem. Nikdy nepodceňuj dítě! Každý slib, který vyslovíš, hleď splnit! S úsměvem a milým pohlazením je život hezčí! A tak bych mohla pokračovat dál. Každopádně, vždycky sledujte, kdo vám radí, co vám radí a zkuste si odpovědět i na otázku, proč vám to radí. Usnadní to proces rozhodování a možná se vám podaří vystříhat se drobných i větších životních chyb, omylů a přešlapů! Vždyť nejčastěji se mýlí ti, kdo si nepřipustí, že by se mohli zmýlit.

Chybujme, napravujme, raďme se, ale hlavně žijme!

Ne-vinná

Mít tak možnost vrátit se do dětství a žít současný život s nevinností dětství. Hrát si, smát se, bezstarostně objevovat svět, věci kolem sebe a učit se s radostnou vírou ve vítězství dobra, lásky štěstí a radosti. Svět by byl jistě příjemnějším místem k životu, kdybychom se dokázali snížit ze svých pozic. Byl by místem, kde nejdůležitější veličinou všech věcí je radost a láska! Zkusme někdy zapomenout na to, že jsme dospělí, zkusme se podívat na vlastní život optikou našich dětí. Co uvidíme? Pohodu, štěstí, radostné chvíle, nebo povrchnost, lhostejnost či nezájem? Je totiž na nás dospělých, jaké dětství mají naše děti. Nezklamejme jejich očekávání a buďte občas s našimi dětmi dětmi. Je to ten největší dar, který můžeme předat našim dětem. Díky tomu bude i jejich život jiný. Vždyť můj syn bude držet moji ruku jen chvilku, ale celý život bude mít mé srdce. A platí to i obráceně!

Dětskou nevinnost i radost po celý dnešní den...

Mistrná

Nevím, jak dalece přemýšlíte o svém životě, ale možná vás také někdy napadlo, že každý z nás je vlastně mistrem vlastního života. Sami jej vytváříme, žijeme, usměrňujeme svými rozhodnutími a postupně se stáváme mistry svého životního oboru. Jeden je mistrem v úklidu, druhý ve vaření, třetí ve vztahu k dětem, další mistrem v plánování rodinných dovolených, nebo mistrem v nepříjemnostech. Ať tak či tak zdokonalujeme své životy, učíme se od svých blízkých, okolí a ze skutečných prožitků, abychom dospěli do fáze mistrovství a unikátnosti. Zkuste se zamyslet, v čem je vaše mistrnost, co vás vede na cestě k této vlastní dokonalosti a jaké podmínky sami plníte. Myslím, že od života dostanete řadu odpovědí a také mnoho nových otázek. Ať jsou otázky plné přemýšlivosti a radosti z nového směrování dál!

Ať je dnešní den plný maličkostí, které dotváří naši mistrnost a vede k poznání, že dosažení mistrnosti není maličkostí...

Převlékací

Tak a je tu sobota, čas pro odpočinek, relaxaci a příjemně strávené chvíle s rodinou. Krásné zimní dopoledne láká k procházce do přírody, užít si čerstvého vzduchu a pohybu. Ano i tak by mohla vypadat sobota, ovšem co dělat v případě, že na nás z každého rohu číhá nějaký ten rest? Jak se rozhodnout, být nezodpovědná vůči úkolům, které evidentně udělat musíte, nebo zvítězí smysl pro povinnnost! U mě dnes zvítězilo mé pracovitější já, snad se mi to vyplatí a odpoledne si vyrazím ven. A to ještě s pocitem dobře vykonaných domácích povinností. No, možná se ke mě i někdo přidá a procházku si řádně užiju... Tak a teď už zase rychle zpátky k práci, ať je vše nachystáno. Příroda totiž čeká, tak ji nemůžu dát košem!

Krásný sobotní den všem!

Gumídková

V reklamách často slyšíme, jak bychom se měli starat o své klouby, jaká je správná výživa a které přípravky jsou ty nejlepší. Mnohdy podlehneme přesvědčení, že toto je jediná cesta z našich boletí a starostí. Ale já znám lepší - želatinové bonbónky. Ty jsou nejlepším lékem na každou tělesnou i duševní starost. Protože když si koupíte malý sáček těchto bonbónů, ani mnohdy netušíte, kolik radosti, legrace a potešení získáte! Samotný pohled na tvary, barvy a vůně jsou malým koncertem, který může člověka rozveselit a potěšit. A to nemluvím a možnostech různých her, které lze s bonbóny hrát! Zkuste to někdy taky, uvidíte, že mnohá trápení se odvalí a zůstane jen milá nálada....

Radostným srdcem zkrásní tvář, duše i tělo!

Páteřní

Základem každého dobře fungujícího systému je jeho propojení s organizačním, funkčním, fyziologickým a technickým centrem. Systémem může nalézt všude kolem nás. I sami sebe můžeme vnímat jako systém, vytvořený z mnoha částí, které jsou propojeny, koordinovány ve svých činnostech a vedeny k tomu, aby v určité jednotě existovaly. Pokud přestane fungovat některá z částí, většinou si můžeme vypomoci další částí, ale pokud vypadne hlavní centrum a jeho nejdůležitější tepna, pak nastává problém. Nefunguje-li nám ruka, máme ještě druhou, bolí-li nás zub, máme ještě další. Co ovšem nastane, když nás rozbolí spojnice mezi mozkem a ostatními celky? Ta se nedá nahradit, ani vyměnit, či zastoupit. Najednou se pomalinku ploužíme světem, táhneme své tělo sem a tam, každý krok bolí a není pomoci. Ještě, že aspoň ta hlava funguje jak má! Ta nám vysvětlí, jak najít co nejlepší místečko k sedění, jak nenamáhat své tělo a dát mu odpočinout. Ale muselo to být, muselo to dojít tak daleko. Vždyť přece mozek a rozum na měly dát vědět, že už je načase přestat, protože by to mohlo skončit bolením... Poučení pro příště je, nechej si poradit hlavou, ona ví, proč to říká!

Moudrý den plný snahy učit se od druhých...

Nádechová

Ani jsme se pomalinku nenadechli a už tady je opět polovina ledna. Sotva jsme se stačili podívat Novému roku do tváře, už je skoro za námi první měsíc. Většinou plný dokončování, hlášení, různých testů, zkoušení, přípravy na vysvědčení, případně pobyt na horách. Ano i letos je tomu tak, shon, neustálé pobíhání a shánění podpisů, souhlasů, potvrzení a konečných verdiktů. Skoro si člověk říká, jestli to tempo vydrží, jestli bude mít dostatek dechu, aby dokázal vtáhnout do plic tolik vzduchu, kolik potřebuje ke všem svým činnostem. Ano, rok od roku je to namáhavější, ale i to vzládneme, pomalu se s novým rokem sžijeme a když už si budeme myslet, že je celkem fajn, tak skončí. No a nám nezbude nic jiného, než se nadechnout, otevřít nové dveře a vpustit do svých životů další rok!

Uvolňující nádechy a osvobozující výdechy...

Dopravní

Doprava a doleva,
to je velká úleva,
už se blížím rychle k cíli,
ukousávám míli za mílí.

Za chviličku budu tam,
kam již od rána spěchám.
Zde si rychle odčiním,
možná se i přičiním!

Práce fičí, nervy syčí,
kandidáti jenom křičí,
dost už bylo zkoušení,
teď i trošku souznění.
Dobré rady, šťastné chvíle
a už se blížíme do cíle.

Velký vlak se řítí tmou,
rychle domů za Tebou...
Už tam budem,
cesta končí,
v klidu, tichu domova,
kam každičký tvor se schová!

Klidný cestovací den...

Napjatá

Napětí - dobrý sluha, špatný pán. Vzrušené napětí, když čekáme, zda jsme se stali výherci souzěže, napětí z toho, zda stihneme přípojný vlak, napětí, které panuje před bouřkou, bouřlivé napětí v mezilidských vztazích, vysoké napětí elektrického proudu... Elektrizující slovo, které samo o sobě vypovídá o svém náboji. Jakou bude mít polaritu je vždy na jednotlivých činitelích mezi kterými probíhá. Většinou se však jedná o napětí, které nás dostává do stavu drobné nervozity, nejistoty a pocitů strachu. Jen si vemte takové napětí, které by se dalo krájet, když vstupujete do zkušební místnosti plné vážných tváří. Říkáte si, umím všechno, budu umět odpovědět na každý probíraný detail, neměl jsem se více učit, či raději zůstat doma! Jiná situace je pak napěti po zkoušce, kdy čekáte na výsledek, s vědomím, že jste něco předvedli, něco odpověděli, něco se nechali navést, ale bylo to dostačující, odpovídající a k věci? Jakmile se dovíme výsledek, napětí opadne a jako správní tvorové společenští už opět vyhlížíme, kde se jaké napětí skrývá. I když třeba jen v podobě napínavého filmu, či napínavého dětského pokusu... Prostě napětí je adrenalin a adrenalin je pro mnohé z nás důlěžitou součástí každodenního života.

Nádherný den plný vzrušených okamžiků a napínavých chvilek!

Aktivní

K životu patří pohyb, aktivita společenská, tělesná i výchovná. V každém ohledu je potřeba aktivizovat své tělo, k přijímání podnětů z okolí a také k výdeji načerpané energie. Touto energií jsme pak schopni obohacovat své okolí a jen rovnovážný stav je podnětný pro každého jednotlivce. Zkusme se tedy hýbat, správně společensky existovat a výchovně působit na své okolí. Na začátku se nám nebude chtít, ale uvidíte, že až si najdete svůj rytmus, těžko se budou dělat změny.

Za aktivně prožitou neděli a krásný pocit na duši i na těle!

Myslivá

Už v dávných dobách se učenci, myslitelé a filosofové zabývali otázkou, co je podstatou lidského bytí. Co je tím, co tvoří podstatu každého člověka? Je to jeden faktor, nebo kombinace řady aspektů? Je to moje tělo, psychika, vztahy, prožívání, postoj k životu i světu... Myslím, že je to směsice mnoha různorodostí, které vytváří mou vlastní podstatu. A ono samo myslím, je základem otázky bytí člověka. Známá věta "myslím, tedy jsem" je odpovědí a zároveň další otázkou. Jestliže myslím, jsem, co ale v případě, že myslet nemohu, nebo nechci jsem? Fyzicky jsem, ale jsem plnohodnotně a v celé své podstatě? Myšlení je krokem do sféry psychických determinantů a faktorů, které nás tvoří také. Je tedy velmi těžké určit, co je naší lidskou podstatou. Pokud ještě vezmene v úvahu naše sociální vztahy a prostředí, pak zjistíme, že stanovit, definovat či charakterizovat podstatu bytí je úkol nelehký. Přesto, zkuste se zamyslet nad tím, co je tou pravou podstatou každého z vás! A při svém přemítání nad podstatou bytí zkuste využít i srdce, protože inteligence myšlenky není nic bez inteligence srdce.


Ať dnešní myšlenky skáčou jako blechy, od jednoho k druhému a kousnou každého, koho mají!
. 

Představivá

Tak si zkuste představit, že jste se dnes stali milionáři, co uděláte jako první věc? Máte představu, jak byste naložili s penězi? Já ano, určitě bych se vydala na dlouhou, krásnou a hlavně okružní cestu po světě, poznávala bych jiné krajiny, novou mentalitu lidí a hlavně konečně bych spustila anglickou... Druhou věcí by jistě bylo založení vlastního nadačního, nebo charitativního sdružení, či organizace na pomoc dětem, které nemají takové štěstí jako můj syn a musí vyrůstat v mnohem bídnějších a horších podmínkách. Další věcí by bylo ostamostatnění v pracovní oblasti, kde bych si založila svou vlastní, malou knihovnu, kde bych se věnovala především dětem, rozjela bych nádherné spolupráce se školami, školkami.... No vidíte a pak že lidská představivost v dnešním konzumním světě mizí. Nemizí, ona tady je, jen se s ním málo a neradi dáváme na oči veřejnosti. A ono stačí malinko a představivost jede na plný plyn!

Krásný, představami naplněný páteční den...

Rodinná

Rodinu vnímáme jako něco, co je naší součástí a málokdy se zamyslíme na hlubším smyslem této základní společenské instituce. Je to místo kam se rodíme, kde vyrůstáme, kde se učíme prvním krůčkům, prvním slovům, kde vnímáme společenské vztahy, jejich harmonii... Je to místo, bez kterého si mnozí nedovedeme sami sebe představit. A přesto existuje mnoho rodin, které při bližším pohledu rodinami vlastně nejsou. Rodiče jsou zaměstnání svými starostmi s kariérou, pečují o svůj vzhled, udržují si své koníčky, mají děti, mají domácí mazlíčky, mají auta... Ale mají to, co rodinu dělá rodinou? Není přeci nic krásnějšího, než společně strávený čas, budování společných aktivit, věnování se činnostem, které rozvíjí každého člena domácnosti, spolupráce při řešení každodenních malých i velkých problémů a to vše v návaznosti na tředí generaci rodiny, kterou bezesporu jsou prarodiče... To je přeci základ společnosti, dobře, aktivně, smysluplně, samostatně a zodpovědně fungující jednotky uvnitř i navenek. Zkusme se tedy zamyslet, v jaké rodinné fázi se nacházíme, co je určující pro naši rodinu a jak bychom případně mohli napravit naše chyby! Zkusme společně se svými blízkými vytvářet to, co formuje každého jednoho z nás. Rodina, domácnost a děti nabízejí každému jeho malý ráj, kde může denně vidět boha s anděly při jejich díle.

Andělský den všem!

Rozhodná

Rozhodnost je ceněná lidská vlasnost, kterou by rád měl každý z nás. Rozhodnost je jeden z faktorů, který nás provází celým dnem a je jen na nás, zda se umíme v pravou chvíli správně rozhodnout. Mě však mnohem více zajímá, co způsobuje, že v některých chvílích dokážeme být rozhodnými jedinci a někdy rozhodnutí odkládáme! Jaké faktory na nás působí, když se rozhodujeme a jak se vlastně rozhodujeme. Je zřejmé, že žádné rozhodnutí se neobejde bez promýšlení variant, které nastanou a také promýšlení možných variant budoucího vývoje. Je to tedy náš osobní pohled na to, jakou budoucnost bychom chtěli, či měli mít. Jsem také přesvědčena, že nejpodstatnější jsou rozhodnutí citová, která nejvíce zraňují. Působí na naše city, prožívání a také sebehodnocení. Proto bychom při každém rozhodnutí měli začít naslouchat tomu, co a jakým způsobem říkáme. Neměli bychom vyslovovat nic, co nechceme učinit svou pravdou a podstatou. Vždy totiž máme volbu v tom, co si myslet, říkat a dělat. To je naše rozhodnutí! Zkusme nahradit musím slovem rozhodl jsem se! V tom je naše síla, odvaha i rozhodnost...

Silná odhodlání i rozhodnutí!

Pomocná pracka

Někdy stačí tak málo, abychom rozsvítli dětské oči, které prozáří krásou a laskavostí náš dospělácký svět. Ano tou dnešní drobností se stal plyšový medvěd, který už nějakou dobu ležel nepoužívaný v dřevěné truhle a nikdo si s ním nehrál. A přesto existuje někdo, kdo přesně tohoto medvěda potřebuje, neobejde se bez něj a čeká, až bude zase s ním. Ano i tak málo stačí! Většinou si říkáme, že dělat dobro znamená udělat něco velkého, za co se zapíšeme do dějin, ale ono stačí malinko. Nemusíme zdolávat rekordy, brodit se divokou řekou, či vyšplhat na nějvyšší horu světa. Stačí sáhnout do dřevěné truhly, vytáhnout medvěda a poslat je tomu, komu pomůže, vykouzlí úsměv na rtech a udělá radost.

Zastavte své kroky, dívejte se kolem sebe, možná i vy máte pomocnou pracku na dosah!

Přijímací

Příjem informací a znalostí je prapodivným jevem, který je provázen celou řadou činností a procesů. Na jedné straně je to objevování důležitých zdrojů, jejich vyhledání, opatření. Pak přichází fáze pročítání, podtrhávání nejdůležitějších informací a v neposlední řadě zapamatování a užití nových informací. Samotný příjem informací, ještě neznamená, že se informace stanou součástí našeho vědění, ale mají naději ukotvit se v našich myslích a v případě potřeby vyplout... Přijímání ovšem nemusí nutně probíhat pouze v podobě informace, zanlosti, mnohdy jsou to úsměv, pomocná ruka, obětí či krásný smích. Tyto drobnosti přijímáme, aniž si uvědomujeme, že jsme cosi přijali, ale přijali jsme a ne zrovna málo! Proto buďme otevřeni, přijímejme a zkusme i vracet, to je vlastní účel přijímání... Sami se můžeme naučit mnohému, své okolí pak učíme tím, že mu podáme pomocnou ruku, aby sám v sobě nalezl to, co my už víme!

Příjemné přijímání a krásné vracení všeho a všem...

Nekonečná

Nekonečné se nám zdají krajiny našich přání a snů. Nekonečné jsou hlubiny oceánů, řek a moří. Nekonečná je doba čekání. Nekonečné jsou minuty do příchodu milované osoby. Nekonečné jsou učebnice, které musíte nastudovat, či hromady nádobí, které musíte umýt. Co se však stane, pokud se proces z kategorie "musíš", přehoupne do kategorie, "měl bys" či "chci". Pak najednou vidíme, jak se před námi otevírají hranice úplně jiného světa plného možností, jiných činností a krásných zážitků. Zkusme se proto někdy při práci zastavit a své nekonečnosti přetvořit do krásného očekávání. Jde to a svět je pak veselejším místem pro život.

Krásný nekonečný den, se spoustou nekonečných radostí a dovedností!

Nové

Co je nové? A dá se dnes vůbec najít něco, co lze považovat za nové? Při bližším pohledu na věci, skutečnosti, objevy a zlepšení kolem nás zjistíme, že všechno už tady v nějaké podobě bylo. Ano snažíme se vylepšovat si svůj svět, ale vždycky jsou naše novosti založeny na znalosti stávajícího. Málokdy se také sami přesvědčíme, že to nad čím přemýšlíme, již někdo nezkoumal před námi nezkoumal a neobjevil. Ano, je velmi těžké umět zvládnout nápor nových informací a vybrat ty, které jsou relevantní pro naše potřeby, přesto je to důlěžité! Protože nové, čerstvé vytvoříme mnohem lépe tím, když pečlivě dokončíme předchozí dosažené poznání. Zároveň nás nesmí opustit dětské snění a vnitřní přesvědčení o tom, že nové je na dosah!

Nové otázky a nové odpovědi, s nevšedním pocitem co kdyby?!

Úspěšná

Jak je úspěch někdy vysilující víme všichni, kdo se někdy připravoval ke zkoušce, do školy, psal úkoly a ukončoval svá studia. Prvotní pohled na obrovské množství informací, které se musí vstřebat do našich hlav, je často deprimující, ovšem zdárný konec pak okouzlující. Úspěšnost však není spojována jen s procesy výchovy a vzdělávání, vlastní rozvoj osobnosti, navazování vztahů, vzájemná rodinná komunikace, každá lidská činnost je spojena s kategorií úspěchu či zklamání. Pro někoho malý pokrok v návratu do života, pro jiného zvládání cholerického chování a pro dalšího pak drobný zápis, který znamená změnu, posun, vylepšení. Ano úspěch je kategorií, kterou poměřujeme svůj život a slouží jako srovnávací prvek k životům ostatních lidí. Pokud bychom se zamysleli nad tím, co je vlastně úspěch, jak jej charakterizovat a jaké má vlastnosti, pak bychom se dostali k velmi individuálním vysvětlením a pohledům. Já sama tuto kategorii chápu velmi individuálně a úspěchem je pro mne i maličkost, drobnost, která z širokého pohledu lidského života je jen kapkou, ovšem v mém aktuálním životě je to obrovský posun dál! Každá úspěšná drobnost je mým posunem k cíli, ke štěstí, radosti a vnitřní spokojenosti. Každý cíl je pak vzdálený jen tak daleko, jak dokáži posouvat své drobnosti vpřed a jak široce dokáží roztáhnout křídla svých snů...

Drobeček ke drobečku, úspěch k úspěchu!

Prostorová

Všimli jste si někdy, jak dalece jsme propojeni a svázáni s naším okolím? I když většinou tvrdíme, že naše okolí nás neovlivňuje, že je to jen okolí, které je prostorem k životu, tak tomu tak není. Je to prostor, který sdílíme se svými blízkými, s lidmi kolem nás a každý si jej přizpůsobujeme tak, aby se nám v něm dobře živlo. Někomu je krásně, když kolem sebe má uklizený, přesně setříděný prostor, někdo zase dává přednost chaosu a někdo nedokáže žít bez nepořádku... Každý z nás má rád ten svůj prostor, který si podvědomě chrání, pečuje o něj a stará se, aby byl dle jeho přání. Co ovšem nastane, když musíme sdílet svůj prostor s jiným člověkem? Jak reagujeme, co děláme, děláme vůbec něco? Ano, děláme, podvědomě soudíme a uvnitř sebe pronášíme slova na ochranu svého prostoru a posuzujeme prostor toho druhého. Jen tam, kde dojde ke shodě a dva lidé se shodnou ve svých prostorech, jen tam může nastat spolupráce, vzájemnost. Při respektování vlastního prostoru můžeme vymezit i kousek druhému, který se většinou rozšiřuje. Čím víc, dokážeme prolínat prostory, tím více propojujeme své životy. Nejde to, aniž bychom chtěli, aniž bychom to žádali a hlavně, aniž bychom to dovolili...

Prolnuté prostory a vzájemná sdílení po celý dnešní den!

Novoroční

Krásný Nový rok plný splněných přání, snů a předsevzetí. Hodně zdraví, štěstí, radosti, lásky a spokojenosti. Ať nám Nový rok přinese samé krásné události, mnoho radosti a láskyplnosti!