sobota 31. ledna 2026
Proměnlivá
pátek 30. ledna 2026
Hitovky
čtvrtek 29. ledna 2026
Spoléhací
středa 28. ledna 2026
Šprýmovací
úterý 27. ledna 2026
Slavnostní
Právě nastala ta chvíle, ten správný čas oslavit mimořádnou událost a pobavit se! Připravit se a uspořádat pořádnou oslavu, užít si společné chvíle s těmi, kteří si to nejvíce zaslouží. Je totiž čas slavit a radovat se z úspěchů, které právě zažíváme. Pozitivních a dobrých zpráv je v poslední době tak málo, a proto je fajn, když přijdou. Neváhejme ani chviličku, usaďme se společně, opusťme starosti a pochyby, co by kdyby a pokusme si užít si hojnosti všeho, co se nám právě teď nabízí. Ono uvolnění a zábava jsou také důležitou součástí života. I když si ho nedopřáváme tak často, tak dnes si jej zkusme užít plnými doušky. Ať je naše radost úplná, se vším, co k ní patří...
Prožívám a užívám, ostatní tolik nevnímám!
pondělí 26. ledna 2026
Konfrontační
neděle 25. ledna 2026
Schopná
Každý den je jiný a každý člověk má jiné schopnosti. Každý okamžik se počítá a každá minuta může být důlěžitá. Každý moment je něčím krásný a každé drobné laskavosti se sčítají do velkých činů. Je to jasný matematický model, který nám v životě funguje a nedá se ničím porazit. Je to jasně daná, vyvážená logika věcí, které fungují v nastavení vesmíru, kdy jedna strana musí být v rovnováze s druhou. Proto když cítíme, že je nám dobře, užívejme si každý okamžik, nechejme na sebe působit všechny jednotlivosti této situace a nedejme se ochudit o žádnou z částí, která tento okamži tvoří. Je totiž více než jasné, ža přijde i protiváha, která přinese něco, co nás vtáhne do jistého smutku, bolesti či zklamání. A potom budeme potřebovat každý střípek radostného náboje, který jsme načerpali... Takže když je čas čerpejme, když je z čeho a mějme radost z každého milého okamžiku, který přichází!
Radosti bez starostí a mnoho důležitých schopností...
sobota 24. ledna 2026
Muzikohraní
pátek 23. ledna 2026
Čekací
Pomoc a dopomoc, někdy je to moc a někdy je to málo. Člověk si někdy říká, kdy je to tak akorát a kdy je to přesně tolik, kolik by to mělo být. Sama nevím, kdy ještě mám být natolik hrdá a prát se se všemi úkoly sama a kdy už mám požádat o pomoc. Je to totiž většinou to nejtěžší, co v životě člověk musí umět překonat. Takovou tu osobní vnitřní zábranu, která mu nějak říká, ještě kousek zvládáš. Tohle ještě dáš, přece nebudeš nikoho obtěžovat se svými malichernými problémy. A tak bojuješ, navenek i vnitřně, pereš se a nenecháš se zdolat, stále plaveš proti proudu, který nabývá na intenzitě... A najednou zjistíš, že už nemůžeš, už se topíš, ztrácíš dech a nezbývá už moc síly ani na to, zavolat si někoho na pomoc. Proto je určitě lepší, rozvrhnout síly tak, aby zbyly, aby vlastně byly a aby bylo dostatek možností obracet se k sobě i těm, které je možné požádat. V tuto chvíli jen vysíláme prosby a s díky čekáme na výsledky, které zatím neznáme!
Dlouhé čekání skrývá poznání...
čtvrtek 22. ledna 2026
Prozřetelná
Jasně, srozumitelně a zřetelně pronáší život svá slova přímo k mým uším. Hovoří přímo do mé duše a vkládá krásná slova do míst, která to potřebují slyšet. Uklidňuje zjitřenou mysl a uspořádává neklidné pole působnosti všeho, co kolem krouží. Magie života je podstatou štěstěny, která je tím, co si zasloužím a co právě promlouvá. Vím, že toužím po klidu, radosti a vyrovnaném životě, který by plynul v jistém uspokojení z toho, co je a co má být. Dávám veškerou pozitivní energii do díla, které tvořím a snažím se být zapáleným i spolupracujícím článkem v řetězu těch, kteří tvoří a jsou stvořeni k sounáležitostem našeho bytí. Vím, že nemusím chápat, jak probíhají všechny skutečnosti života, přesto se pokouším o pochopení a uspořádání svého mikrosvěta, abycho dospěla k tomu, že dostanu co je pro mě nejlepší. Proto, bych si přála, aby věci dostaly svůj řád, inteligence vítězila nad hloupostí, úsilí bylo odměněno a láska si našla cestu k srdcím těch, kteří jí stále hledají... Děkuji a věřím, že to nastane!
Důvěřuji v magii života, je to důležitá hodnota...
středa 21. ledna 2026
Tvůrčí
Mám inspiraci a vím, že mé schopnosti mě vedou vždy k tomu, co mě spojuje s tvůrčí činností. Uvnitř mého já dřímá živel, který ještě nedostal tu správnou příležitost, aby se projevil ve své plné síle. Zatím stále vstřebávám jednotlivosti, střípky zázraků, které jdou a jsou kolem mého já. Jsem okouzlena přírodou, světem poznávání lidí a nových příoežitostí, které jsou mi dány. S obdivem a tichou touhou se snažím v drobnostech projevovat to, co je ve mě. A ona energie si postupně razí cestu na povrch... Ve formě láskyplných doteků a kontaktů, v plnosti osobní blízkosti a naplňování všech rolí, jež zastupuji. Nenechávám se jen tak nést, ale aktivně pracuji a jdu svým životem s těmi, kteří mi eůvěřují a které miluji. A to je cesta, kterou chci jít. Je to cesta, která mě jednou přivede k tomu, že mé jiskřičky věškerého poznání se propojí a vzplanou v obrovský oheň. Budou plát v tvůrčím intelektuálním zápalu plném lásky, krásy a další inspirace!
Okouzlená jsem, neb mě nese tato Zem!
úterý 20. ledna 2026
Žiji...
Dnes už neulpívám na minulosti, protože vím, že tu už nemohu změnit. Snažím se s jistým respektem dívat se do budoucnosti, ale ne s přehnanou snahou změnit a plánovat vše, co by mohlo přijít. Kontrolu nad vším, co by se mohlo stát totiž nelze v žádném případě mít a rozhodně nelze naplánovat vše, co by si člověk jen dokázal představit. Snažím se být jako dítě a užívám se každičkou chvíli, která je mi dána, i když vím, že se úplně neoprostím od starostí a povinností všedních dnů. Včerejšku náleží to co bylo, zítřku, to, co přijde a dnes je důležité dělat to, co právě teď dělám... Vnímat studený vzduch, vítr pod kabátem, naslouchat meluzínu ve stromech a nechat se unášet právě tímto okamžikem. Prostě žít přítomným okamžikem, ať je jakýkoliv a přináší cokoliv, co je s ním spojeno.
Žiji touto chvílí a myšlenky mé sílí!
pondělí 19. ledna 2026
Poselství
Vrhnout se do víru života a nevnímat, jak všechno kolem neúprostně letí. Nepředjímat výsledky, které budou následovat za našimi činy. Stát si pevně za svým a mít v srdci naději, že jsme schopni překonat krize, které máme, které prožíváme, které přijdou a které jsou. Protože jsme lidé a je nám vlastní náš intelekt, který můžeme použít vždy, když potřebujeme věci rozhodnout a máme k dispozici svůj morální princip, který nám dává směr. Měli bychom být moudrými a zároveň dostatečně inteligentními na to, abychom se dokázali zorientovat v každé krizi a najít správný směr do dalšího směrování. Jsme schopni vnímat sílu přírody a propojit se s ní. Nalézt v přírodě dostatečnou sílu ke správnému směrování dál. Ve své moudrosti chápeme, že naše budoucnost a síla je v mládí, které tvoří oceán našeho nezdolného budoucího lidského ducha, který musíme opatrovat, chránit, pečovat o něj a vést tím správným směrem. A my sami pak v naši celoživotní pouti musíme zůstat v konzistenci s tím, co jsme si předsevzali, abychom dospěli k uskutečnění a naplnění našeho malého osobního poslání...
Jsem to já, kdo vytvořil tebe!
neděle 18. ledna 2026
Odhlodlání
sobota 17. ledna 2026
Očekávaná
pátek 16. ledna 2026
Přirozená
Když jsme byli dětmi občas jsme toužili po schopnostech našich milovaných knižních hrdinů. Chtěli jsme umět čarovat, být neviditelní, léčit všechny nemoci, uzdravovat nemocné, pomáhat chudobným, rozdávat peníze těm, kteří to potřebují a dávat na frak těm, kteří si to zaslouží. Ve svých rodičích jsme viděli ty, kteří dokáží zdolat mnohé překážky a nezaleknou se žádného nebezpečí. Ať je to rozbouřená řeka, šíleně vypadající krocan či černočená tma! Jak jsme rostli, sami jsme se dostávali do situací, kdy jsme byli za hrdiny. Občas chtěnými, občas nechtěnými, v situacích, které nám mohly být příjemné i nepříjemné. Každopádně jsme zjistili, že nadpřirozené schopnosti jsou jen v pohádkách a smyšlených příbězích a pro nás smrtelníky jsou nedostižnou záležitostí. A jak se to stalo, i my jsme najednou byli superhrdinové z příběhů, kde jsme hráli hlavní role. Ti, jež byli medvědobijci a drakobijci, úžasní a drsní motorkářští jezdci na okřídlených strojích. A pak i tohle přešlo a jsme zase jen těmi, kdo má své dobré i horší osobní rysy, se kterými si musí poradit ve svém životě. Musíme si poradit bez nadpřirozena a být zkrátka přirozenými v tomhle našem světě...
Přirozená buď a hrdě vypni hruď!
čtvrtek 15. ledna 2026
Poodhalená
Ptám se občas svého osudu, co si pro mě připravil a dívám se dopředu, abych viděla, za nejbližší zatáčku. Nikdy si nejsem jistá, zda se potkají předpoklady, očekávání a realita, ale většinou chci věřit, že jsou to jen dva protilehlé póly téže zkušenosti, které si nejsou tak vzdálené a tak nemůže být tak složité, aby se nepotkaly. Alespoň v některých částech svých drobných kousíčků se přeci musí najít společná propojení, která budou dávat smysl. Ten přeci hledáme, s ním se snažíme spojit a k němu se snažíme dojít, abychom viděli, že to dává smysl. To, co tvoříme, to v čem žijeme, to jak to dáváme, to že něco nám jde i nejde... Jak bez přípravy i s přípravou zvládáme svůj život, který je plný drobných radostí, malých vášní, velkých objevů i starostí, které procházíme, abychom se poučili a nakonec došli až k poznání vlastní hodnoty. A v tom je kus důležité životní moudrosti, kterou každý den objevuji i já!
Děkuji za každý den, kdy poodhalím další sen...
středa 14. ledna 2026
Volba
V temném lese nebojím se, mnohem více strachu mi nahání obyčejný supermarket. V lese je ticho, stromy krásně šumí a pokud člověk napojí svou duši na plynutí tohoto jedinečného místa a času, dokáže splynout. Nemusí se bát, za chvíli dokáže navnímat i ty nejmenší změny v okolní krajině a jeho tělo se přizpůsobí. Ve světle, barvě, ruchu, přemíře vjemů, které útočí na naše smysly vstupem do obchodů, jsme zaplaveni, zasyceni a pohlceni od prvního okamžiku vším a ničím. Prodejci si nás nesou přesně tam, kde nás potřebují mít a my jako můry kráčíme za světlem jen tupě jdeme. Naše ostražitost polevuje, instinkty nefungují a stáváme se snadnou kořistí... Predátor může zaútočit! Že tomu tak není? Zkuste a uvidíte sami.
Sama vím, co si zvolím...
úterý 13. ledna 2026
Vděčnost
Zkuste sami sobě pravdivě odpovědět, komu a zač jste vděční. Možná všetečná otázka, ale když se při ní hlouběji zamyslíte, pochopíte. Vděčnost spojená s poděkování a vyjádřením hlubšího vztahu k tomu, komu vyjadřujete dík je něco, co zavazuje. Vděk lze pocítit jako chvilkový záchvěv emocí nad úspěšně zdolaným úkolem či dokončeným projektem. Ano jsem vděčný, že to mám za sebou, zvládla jsem to a jdu dál, ale onu vděčnost, o které tady je řeč propojuje něco víc. Jsou to stovky, tisíce ba miliony titěrných drobností, které si jen z části uvědomujeme a plně pochopíme, až ve chvílích hlubšího zastavení. Já jsem cítím neskonalý vděk za svého manžela a syna, kteří jsou mi obrovskou oporou. Cítím velikou vděčnost za šťastné dětství a dospívání, které jsem mohla prožít v přítomnosti svých milujících rodičů, kteří mě dosud doprovází na mé cestě životem. Cítím radostný dík za přátele, kteří mě přijímají za všech okolností takovou jaká jsem a zároveň děkuji sama sobě, že dokážu cítit vděk k sobě samé, ke svému já, svým znalostem, dovednostem, schopnostem a zkušenostem... I v tom je důležitý krok k plné, pravdivé a jasné cestě vděčnosti, kterou kráčím!
Děkuji, s láskou...
pondělí 12. ledna 2026
Myšlenky
Občas si myslím, že už mám všechny myšlenky promyšleny a už nemusím na nic myslet. A jak si tak sedím nebo jdu zrovna kolem, tak mě napadají další a další myšlenky. Kde se berou a proč? Proč mě pořád nutí přemýšlet a myslet nad stavem dění světa? Uvnitř svého nitra se to víří myšlenkami a navenek se tvář jen lehce uzardí. Úsměv je stále připravem zakrýt bouři, která probíhá uvnitř a skrýt nejistotu myšlenek, které nemohu a nechci zatím sdílet. Nejprve musím myslet, přemýšlet, dumat a chvíli jen tak bloumat, abych přišla na odpovědi k otázkám, které byly položeny. Až za notnou chviličku, až bude v mysli jasno a uzřím kousek světla na konci tunelu, pak snad budu schopna zase jít, povídat a bezstarostně odpovídat na každý impuls, který přijde...
Když myšlenky víří, je to rej netopýří!
neděle 11. ledna 2026
Život
Život, pět jednoduchých písmen napsaných na jednom řádku, která znamenají mnoho a nic. Pro jednoho celý svět a pro jiného obracení se za cenností daru, který mu byl dán a pro dalšího nic mu neříkající cosi, které mu protéká mezi prsty, bez většího povšimutí. Všichni žijeme naše životy a ani si neuvědomujeme, že je žijeme, že dýcháme, že chodíme, myslíme, můžeme objevovat tento nádherný svět kolem nás. Že máme možnosti, kterých si ani nevážíme a tím znevažujeme svůj život. Naši existenci poměřujeme s tím, co se třpytí a leskne ve výkladních skříních sociálních sítí, zapomínáme na své kořeny a myslíme si, že jsme ve svých životech lepší. Život je ovšem v těch nejmenších věcech, ranním pohlazení od manžela, hlaholivém smíchu synova hlasu s příchodem z fitcentra, ve společném nedělním obědě, ve škádlení se při vaření Punťovy kávy, nebo sledování filmu. Je v těch nejmenších detailech, které nelze pojmenovat, které člověk cítí a ví, že tohle je život, plnohodnotný, jemu darovaný, se směsicí všeho, co v něm má být! Proto jej berme jako něco výjimečného v jeho každodenní podobě a variabilitě...
Děkuji ti živote za dary jež mi dáváš!
sobota 10. ledna 2026
Oproštěná
pátek 9. ledna 2026
Kouzelná
čtvrtek 8. ledna 2026
Povzbuzující
středa 7. ledna 2026
Lepší časy...
úterý 6. ledna 2026
Bacilová
Přišla nečekaně. Zaútočila bez varování. O to horší bylo faktické vyrovnání se situací. Na nemoc se nikdy neumíme připravit a ona si nám vpadne do života jak chce a kdy chce. My s ní nepočítáme, máme zcela jiné plány a rozhodně se nám nehodí ležet, být indisponovaní a pomalu nevědět o sobě. Klidně bych vyměnila tyhle dokázala vyměnit tyhle dny za mnohem náročnější, které jsem prožila v práci, nebo doma! Jen nebýt sám nemocný, bezmocný. Je to stav, kdy tělo i duše nevládnou a ovládá nás něco, z říše mocných nemocí, které se chtějí zmocnit našich tělesných i duševních schránek... V rámci uzdravování je to boj, kdo z koho, ale já to dám, nevzdám se a vytrvám!
Porazit bacila, právě jsem vyrazila...
pondělí 5. ledna 2026
Odvážná
Nebát se a sebrat odvahu, to by mělo být heslo dne. Občas je potřeba si věřit, a díky důvěře v sebe sama se umět prosadit. Člověk není stroj, který je naprogramován, aby slepě šel za tím, co je mu dáno, ale často přemýšlí, jak se udržet ve světě, který se neustále proměňuje a střídají se jednotlivé pozice. Někdy je to jako na houpačce, kdy v určitém momentu jsme nahoře a ani se nenadechneme a už visíme hlavou dolů. Proto je pro nás mnohdy těžké přijmout fakt, že si máme věřit a být silní natolik, abychom se dokázali protlačit mezi ostatními. I když máme rádi výzvy a snažíme se porážet ostatní, je to hodně obtížné a stojí to dost síly. Ač to všechno víme, pojďme do výzev s odvahou a braňme naše vydobytá území a pozice nekompromisně a neústupně. Vždyť jsme si je vybojovali vlastní silou, tak teď je neopustíme! Musíme najít odvahu, vytrvalost a rozhodnost, která nás nakonec dovedou ke zdárnému vítězství...
Seber odvahu, budeš mít převahu!
neděle 4. ledna 2026
Disauří
Kouzelné sny a jejich další pokračování. V takovém duchu se neslo heslo dnešního dne, kdy jsme se od rána bavili a smáli. A k tomu stačil jeden bláznivý sen s tančící chlupatou příšerkou v hlavní roli. Člověk ani netuší, jak vlastně hlava funguje a jak se to v ní všechno zkombinuje. Ráno se probudí a jasně vidí před sebou někoho, nebo něco, o čem se mu zdálo... Bylo to krásné, chlupaťoučké, heboučké a mělo to kouzelné veselé barvy. Krásně to tančilo a byl to vlastně takový tančící disaurus, který nás zval dál do snů. Nechala jsem se zlákat a následovala jsem jen za jeho koutícím se a vlnícím huňaťoučkým tělem a ráno, vlastně celý den jsem se pak nesla jako na vlně. Občas je to fajn nechat si něco primózního zdát. Vždyť člověk nemusí být pořád jen ten strašně seriózní dospělý, že?
Krásné sny a ještě kouzelnější dny...
sobota 3. ledna 2026
Matená
S věkem prý člověku přibývá myšlenek, dozrávají mu buňky a dospívá do plnohodnotné bytosti. Stává se dospělým člověkem, který dokáže reagovat téměř na všechny okolnosti života. Není nikdy ničím zaskočen a vždycky se dokáže dokonale vymotat ze zapeklitých situací, které přicházejí. Jestli je tohle pravdou, pak si říkám, že asi nikdy nedospěji a nikdy nebudu docela zralou osobou. Vždy a všude je ve mě tolik dílčí a celkem zvláštní nejistoty, která dusí, trápí a zamořuje hlavu. Jak mohu být dospělou, když v sobě cítím tu nejistotu, kterou mám? A přitom už bych jí měla být. Alespoň podle data narození je tomu tak, možná se tak i někdy cítím, ale ze situací, do kterých se dostávám usuzuji, že jsem malou, hloupou holčičkou, která nemotorně bloumá světem a čeká, až jí pomohou. Ovšem je to opravdu tak?
Nenech se mýlit, vím, jak všeho docílit!
pátek 2. ledna 2026
Vedení
Stanovit si cíle a držet se jich, i když to nebude jednoduché. Mít kontrolu sama nad sebou díky své vlastní tvrdohlavosti, ukázněnosti a průbojnosti, která už mnohokrát dokázala, že nejedna moje spletitá cesta byla korunována vítězstvím. Vím, že po chvílích odpočinku se opět musím chopit vůdčí role s vědomím, že můj rozum mi napovídá, teď je ta pravá chvíle, kdy je tředa rozhodovat za ostatní. Teď tě poslechnou a budou tě následovat, protože v tobě vidí vůdčí sílu, zodpovědnost a tah na branku. Pro mě to pak znamená ujasnit si vlastní plány, stanovit si mantinely, zaměřit pozornost na cíl a vytrvat do samotného konce. Moje odhodlání pak bude překonávat překážky a dosahovat nemožného. Tím, že jsem připravena na novou příležitost s mimořádnou zodpovědností, zbavena nezdravých návyků i svých špatných stránek, mám naději uspět a dosáhnout velkého úspěchu. Proto se dnes rozhoduji správně a poctivě. Chci být dobrým a moudrým učitelem i rádcem...
Následuj sebe, cestou do nebe!
čtvrtek 1. ledna 2026
Překlenovací
Kdo jsem já a kdo jsi ty? Jak tvoříme svůj vztah? Kde začínáš a končíš? Když vstupuji do vztahu, kladu si mnohé otázky a netuznám správnou odpověď. Tápu, nejistě našlapuji a váhám, abych neuklouzl na kluzkém a tolik křehkém povrchu, který jsme si zatím vytvořili. Jediné, co tuším, že mám své vlastní potřeby, emoce, zkušenosti, hodnoty, ideály a neurčitou představu toho, jak bych chtěla, aby náš vztah vypadal. Možná si i uvědomuji, že proti mě stojíš ty, jiný člověk, se svými potřebami, emocemi, zkušenostmi, hodnotami, ideály a představami, jak bys chtěl, aby to fungovalo... Oba jsme v jistou chvíli našeho setkání samostatné jednotky, které se setkaly, dva odlišní lidé, moc odlišní, a přesto spřízněné duše! Ty, které se rozhodly tvořit třetí díl této životní skládačky, která letos oslaví už neuvěřitelné výročí! Díky mostu, kterým jsme propojili naše dva různé břehy, naše dvě různé, neopakovatelné bytosti, jsme dokázali provázat naše dva světy v jeden fungující celek. Oba jsme si vědomi svých potřeb, emocí, své identity, svých cílů, svých slabých i silných stránek a umíme se napojit na toho druhého, když je to potřeba. Společně tvoříme náš svět, kde i odlišnosti jsou žádoucí, problémy řešíme tak, jak přicházejí a jsme si rovnocennými partnery ve všem, v čem je potřeba...
Díky že jsi a že jsi mým opačným břehem!