sobota 31. ledna 2026

Proměnlivá

Studený vítr,
teplý svetr,
veselá mysl, 
dobrý úmysl.
 
Sníh se sype,
slova plynou,
jako když dny
se jen tak minou.
 
Věci se lehké
navenek zdají,
ovšem při bližším
prozkoumání už
tak nevypadají.
 
Člověk se snadno
tu a tam zamotá,
až si pak připadá,
jako ten Blekota!
 
Tiskopis, formulář,
předpis a razítko,
ještě tu stitkněte
online tlačítko...
 
Úřady neřády,
dělají z nás
hlupáky!
 
Já si jdu 
raději 
pěkně ven
hrát se
svými oblíbenými
draky! 
 
S datovkou uspěji,
na svět se usměji,
večer se vydaří,
zmrzlinou zazáří.
 
To zas byl jednou 
den,
plný velkých i malých
proměn... 
 
Změny a proměny jsou pro všechny ženy!

pátek 30. ledna 2026

Hitovky

Rány jdou
jedna za 
druhou.
 
Vločky
padají,
na svět se
usmívají. 
 
Mráz se
venku
tetelí
lépe je
být v 
posteli.
 
Ještě chvíli,
chviličku,
potom složím
chlavičku.
 
Nastane mi
volný den,
na který
se těším jen.
 
Užiju si
klidu, ticha,
ať si někdo
jiný míchá.
 
Dlouho spát
a teple být,
to je můj
víkendový
hit!
 
Poslední úpravy,
dát ruce do
trávy,
složit si ručičky,
do malé ruličky.
 
Potom už užívat,
ničím velkým
se nezabývat.
 
Dát hlavě pokoje
a rukám klid.
To musí každičký
človíček, dnes už
pochopit!
 
Hitovky, popovky, gatě i bokovky... 

čtvrtek 29. ledna 2026

Spoléhací

Co mě čeká?
teplá deka,
čerstvá veka,
sklenka mléka.
 
Venku sněží,
stále svěží,
byť už stěží,
pohnu s věží.
 
Ruce vzpíná,
tělo napíná,
do čela ofina,
přes hlavu mikina.

Dělat si radosti,
nevnímat starosti. 
Toulat se mlázím,
zítra vyrazím.
 
Vstávat a běhat,
dnes už jdu lehat.
Zítra se uvidí,
že vše se vyřídí.
 
Listiny ověřím,
sebe si prověřím.
K ránu se probudím,
že už to dobře vím!
 
Ke štěstí cestička,
kroutí se z klubíčka.
Plamínkem zazáří,
jako dva komáři.
 
Štěstí se usmívá,
stačí jen uchopit.
Ruku svou vztáhnout,
slova pak pochopit...
 
Nic není nemožné,
všechno je snadné,
jednou jsi nahoře,
podruhé na dně!
 
Pokud máš vítězit,
musíš se zvednout.
Pokud chceš úspěch mít,
nesmíš hned zblednout!
 
Jdi a bojuj, odporuj a spojuj... 

středa 28. ledna 2026

Šprýmovací

Spolknuté pravítko,
v oku je smítko,
na okně stínítko,
zmáčni to tlačítko. 
 
Vlny se tetelí,
včera jsme museli,
dneska den veselý,
čeká mě příteli.
 
Živnosti, radosti,
chaos a starosti,
v rychlosti, bujnosti,
nevnímám schopnosti.

Letí se, tulí se,
mračí se, neví se,
co bude v dopise,
splní se emise.
 
Ráno i v poledne,
večer to dolehne,
měsíc se loučí
se silou pavoučí.
 
Blažej a Hromnice,
blíží se měsíce,
jara a vůně květ,
radostí pohledět...
 
Slunce zas bude hřát,
povlívat do našich řad.
Rozpálí nám líce,
těšíme se už dnes velice!
 
Dnes večer si krásný sen
necháme ještě zdát,
jak bude nás teplo hřát.
 
Jak budeme společně
užívat si zeleně, tuleně
a hlavně vštečně!
 
Krásné rýmy a žádné rýmy, ať už jsou klidné naše šprýmy... 
 

úterý 27. ledna 2026

Slavnostní

Právě nastala ta chvíle, ten správný čas oslavit mimořádnou událost a pobavit se! Připravit se a uspořádat pořádnou oslavu, užít si společné chvíle s těmi, kteří si to nejvíce zaslouží. Je totiž čas slavit a radovat se z úspěchů, které právě zažíváme. Pozitivních a dobrých zpráv je v poslední době tak málo, a proto je fajn, když přijdou. Neváhejme ani chviličku, usaďme se společně, opusťme starosti a pochyby, co by kdyby a pokusme si užít si hojnosti všeho, co se nám právě teď nabízí. Ono uvolnění a zábava jsou také důležitou součástí života. I když si ho nedopřáváme tak často, tak dnes si jej zkusme užít plnými doušky. Ať je naše radost úplná, se vším, co k ní patří...

Prožívám a užívám, ostatní tolik nevnímám! 

pondělí 26. ledna 2026

Konfrontační

Můj život už není jen o tom, co bych si přála a jak bych to chtěla mít jen já sama. V mnoha ohledech je to o tom, že musím brát ohledy na to, co chce mé okolí a jak jsem schopna vyhovět jeho požadavkům. Nejprve jsou tady oni, potom povinnosti a potom někde v dálce i to, co bych chtěla já. Vím, že si musím vybírat nejen mezi tím pozitivním, ale také už dneska vybírám i mezi tím, do čeho se pouštím v tom, negativním slova smyslu. Jestli se budu pouštět do sporů, které mě povedou na okraj mých sil a připraví mě o poslední zbytky zdravého rozumu, nebo raději ustoupím i za cenu, že budu tím, kdo nakonec ostrouhá. Ač musím používat takt, diplomacii, mnoho klidného a vyrovnaného nadhledu, abych zmirňovala určité napětí, které se občas stupňuje, vím, že konfrontace nic neřeší. V zásadních otázkách si stojím za svým, neporušuji své vnitřní etické zásady a předsevzetí, ale malicherné spory a šarvátky nechávám být... Vím, že je moudré dobře vážit slova i to, do kterého sporu jít. Neboť dnes už vím, že stát si za svým přesvědčením a s rozvahou si vybírat zač chci bojovat je znakem vyspělosti a moudrosti!
 
Dobře vybírej, na svět se usmívej... 

neděle 25. ledna 2026

Schopná

Každý den je jiný a každý člověk má jiné schopnosti. Každý okamžik se počítá a každá minuta může být důlěžitá. Každý moment je něčím krásný a každé drobné laskavosti se sčítají do velkých činů. Je to jasný matematický model, který nám v životě funguje a nedá se ničím porazit. Je to jasně daná, vyvážená logika věcí, které fungují v nastavení vesmíru, kdy jedna strana musí být v rovnováze s druhou. Proto když cítíme, že je nám dobře, užívejme si každý okamžik, nechejme na sebe působit všechny jednotlivosti této situace a nedejme se ochudit o žádnou z částí, která tento okamži tvoří. Je totiž více než jasné, ža přijde i protiváha, která přinese něco, co nás vtáhne do jistého smutku, bolesti či zklamání. A potom budeme potřebovat každý střípek radostného náboje, který jsme načerpali... Takže když je čas čerpejme, když je z čeho a mějme radost z každého milého okamžiku, který přichází!

Radosti bez starostí a mnoho důležitých schopností...

sobota 24. ledna 2026

Muzikohraní

Hudba je lék,
pro každý věk.
Mladý i starý,
každý se baví.
 
Rytmus a takt,
ten je tu fakt,
od rána frčí,
v těle mi drnčí.
 
Hudba nás spojuje,
pro krásu pracuje,
s láskou nás pojí,
ničeho se nebojí.
 
A tak se v klidu
a pohodě, 
bez stresu a blízko
náhodě,
dostanem ke konci,
ač nejsme maratonci.
 
Bylo to kouzelné,
bylo to fajn,
těším se na poznání,
které z toho mám!
 
S hudbou v duši, nám to sluší... 

pátek 23. ledna 2026

Čekací

Pomoc a dopomoc, někdy je to moc a někdy je to málo. Člověk si někdy říká, kdy je to tak akorát a kdy je to přesně tolik, kolik by to mělo být. Sama nevím, kdy ještě mám být natolik hrdá a prát se se všemi úkoly sama a kdy už mám požádat o pomoc. Je to totiž většinou to nejtěžší, co v životě člověk musí umět překonat. Takovou tu osobní vnitřní zábranu, která mu nějak říká, ještě kousek zvládáš. Tohle ještě dáš, přece nebudeš nikoho obtěžovat se svými malichernými problémy. A tak bojuješ, navenek i vnitřně, pereš se a nenecháš se zdolat, stále plaveš proti proudu, který nabývá na intenzitě... A najednou zjistíš, že už nemůžeš, už se topíš, ztrácíš dech a nezbývá už moc síly ani na to, zavolat si někoho na pomoc. Proto je určitě lepší, rozvrhnout síly tak, aby zbyly, aby vlastně byly a aby bylo dostatek možností obracet se k sobě i těm, které je možné požádat. V tuto chvíli jen vysíláme prosby a s díky čekáme na výsledky, které zatím neznáme!

Dlouhé čekání skrývá poznání... 

čtvrtek 22. ledna 2026

Prozřetelná

Jasně, srozumitelně a zřetelně pronáší život svá slova přímo k mým uším. Hovoří přímo do mé duše a vkládá krásná slova do míst, která to potřebují slyšet. Uklidňuje zjitřenou mysl a uspořádává neklidné pole působnosti všeho, co kolem krouží. Magie života je podstatou štěstěny, která je tím, co si zasloužím a co právě promlouvá. Vím, že toužím po klidu, radosti a vyrovnaném životě, který by plynul v jistém uspokojení z toho, co je a co má být. Dávám veškerou pozitivní energii do díla, které tvořím a snažím se být zapáleným i spolupracujícím článkem v řetězu těch, kteří tvoří a jsou stvořeni k sounáležitostem našeho bytí. Vím, že nemusím chápat, jak probíhají všechny skutečnosti života, přesto se pokouším o pochopení a uspořádání svého mikrosvěta, abycho dospěla k tomu, že dostanu co je pro mě nejlepší. Proto, bych si přála, aby věci dostaly svůj řád, inteligence vítězila nad hloupostí, úsilí bylo odměněno a láska si našla cestu k srdcím těch, kteří jí stále hledají... Děkuji a věřím, že to nastane!

Důvěřuji v magii života, je to důležitá hodnota... 

středa 21. ledna 2026

Tvůrčí

Mám inspiraci a vím, že mé schopnosti mě vedou vždy k tomu, co mě spojuje s tvůrčí činností. Uvnitř mého já dřímá živel, který ještě nedostal tu správnou příležitost, aby se projevil ve své plné síle. Zatím stále vstřebávám jednotlivosti, střípky zázraků, které jdou a jsou kolem mého já. Jsem okouzlena přírodou, světem poznávání lidí a nových příoežitostí, které jsou mi dány. S obdivem a tichou touhou se snažím v drobnostech projevovat to, co je ve mě. A ona energie si postupně razí cestu na povrch... Ve formě láskyplných doteků a kontaktů, v plnosti osobní blízkosti a naplňování všech rolí, jež zastupuji. Nenechávám se jen tak nést, ale aktivně pracuji a jdu svým životem s těmi, kteří mi eůvěřují a které miluji. A to je cesta, kterou chci jít. Je to cesta, která mě jednou přivede k tomu, že mé jiskřičky věškerého poznání se propojí a vzplanou v obrovský oheň. Budou plát v tvůrčím intelektuálním zápalu plném lásky, krásy a další inspirace!

Okouzlená jsem, neb mě nese tato Zem! 

úterý 20. ledna 2026

Žiji...

Dnes už neulpívám na minulosti, protože vím, že tu už nemohu změnit. Snažím se s jistým respektem dívat se do budoucnosti, ale ne s přehnanou snahou změnit a plánovat vše, co by mohlo přijít. Kontrolu nad vším, co by se mohlo stát totiž nelze v žádném případě mít a rozhodně nelze naplánovat vše, co by si člověk jen dokázal představit. Snažím se být jako dítě a užívám se každičkou chvíli, která je mi dána, i když vím, že se úplně neoprostím od starostí a povinností všedních dnů. Včerejšku náleží to co bylo, zítřku, to, co přijde a dnes je důležité dělat to, co právě teď dělám... Vnímat studený vzduch, vítr pod kabátem, naslouchat meluzínu ve stromech a nechat se unášet právě tímto okamžikem. Prostě žít přítomným okamžikem, ať je jakýkoliv a přináší cokoliv, co je s ním spojeno.

Žiji touto chvílí a myšlenky mé sílí!

pondělí 19. ledna 2026

Poselství

Vrhnout se do víru života a nevnímat, jak všechno kolem neúprostně letí. Nepředjímat výsledky, které budou následovat za našimi činy. Stát si pevně za svým a mít v srdci naději, že jsme schopni překonat krize, které máme, které prožíváme, které přijdou a které jsou. Protože jsme lidé a je nám vlastní náš intelekt, který můžeme použít vždy, když potřebujeme věci rozhodnout a máme k dispozici svůj morální princip, který nám dává směr. Měli bychom být moudrými a zároveň dostatečně inteligentními na to, abychom se dokázali zorientovat v každé krizi a najít správný směr do dalšího směrování. Jsme schopni vnímat sílu přírody a propojit se s ní. Nalézt v přírodě dostatečnou sílu ke správnému směrování dál. Ve své moudrosti chápeme, že naše budoucnost a síla je v mládí, které tvoří oceán našeho nezdolného budoucího lidského ducha, který musíme opatrovat, chránit, pečovat o něj a vést tím správným směrem. A my sami pak v naši celoživotní pouti musíme zůstat v konzistenci s tím, co jsme si předsevzali, abychom dospěli k uskutečnění a naplnění našeho malého osobního poslání...

Jsem to já, kdo vytvořil tebe! 

neděle 18. ledna 2026

Odhlodlání

Blecha sem
blecha tam
všude kam
se podívám.
 
Vlna letí
já jdu s ní,
už mě nikdo
nechytí.
 
Volná budu
jako pták,
budu míti
krásný frak.
 
Dneska tady
zítra tam,
co chci, 
to vždy udělám.
 
Poznám světa
moře lán,
přeplavu 
i oceán.
 
Seznámím
se s každým
tvorem,
který bude
mým mentorem...
 
Budu chránit,
budu chápat, 
že je třeba
pro ochranu
světa mít
dobrý nápad!
 
Každý začít
u sebe,
potom půjde
nám to
krásně
až do nebe...
 
Zachráníme
lesy, hory
a zdoláme
všechny 
úkoly.
 
Zachráníme
planetu,
pro sebe
i pro další
generace
takových
malých
popletů!
 
Kéž jsme všichni odhlodláni, přidat se k záchraně každý svou dlaní... 

 

sobota 17. ledna 2026

Očekávaná

Jednou a najednou 
všechno se mění,
člověk se nadechne 
a už to není. 
 
Ráno se promění
do svitu večera
a já si šeptám
potichu do šera.
 
Jak je to zvláštní,
jak je to veselé,
když jsou tu plány,
mí milí přátelé.
 
Těšit se, radovat,
pomalu začít
budovat, své malé
sny a radosti,
které jsou křehké
jak kosti.
 
Tvořit si budoucnost,
to je náš dnešní most,
s tím, že to nevzdáme,
že se nač těšit máme.
 
Hory už volají,
nohy naše lákají...
Srdce už plesají
a naše duše na léto
pomalinku čekají!
 
Teď ještě vydržet,
úkoly, plány dodržet,
potom se na cesty dát
a všechno si společně užívat...
 
Cesty nás čekají v našem společném ráji! 

pátek 16. ledna 2026

Přirozená

Když jsme byli dětmi občas jsme toužili po schopnostech našich milovaných knižních hrdinů. Chtěli jsme umět čarovat, být neviditelní, léčit všechny nemoci, uzdravovat nemocné, pomáhat chudobným, rozdávat peníze těm, kteří to potřebují a dávat na frak těm, kteří si to zaslouží. Ve svých rodičích jsme viděli ty, kteří dokáží zdolat mnohé překážky a nezaleknou se žádného nebezpečí. Ať je to rozbouřená řeka, šíleně vypadající krocan či černočená tma! Jak jsme rostli, sami jsme se dostávali do situací, kdy jsme byli za hrdiny. Občas chtěnými, občas nechtěnými, v situacích, které nám mohly být příjemné i nepříjemné. Každopádně jsme zjistili, že nadpřirozené schopnosti jsou jen v pohádkách a smyšlených příbězích a pro nás smrtelníky jsou nedostižnou záležitostí. A jak se to stalo, i my jsme najednou byli superhrdinové z příběhů, kde jsme hráli hlavní role. Ti, jež byli medvědobijci a drakobijci, úžasní a drsní motorkářští jezdci na okřídlených strojích. A pak i tohle přešlo a jsme zase jen těmi, kdo má své dobré i horší osobní rysy, se kterými si musí poradit ve svém životě. Musíme si poradit bez nadpřirozena a být zkrátka přirozenými v tomhle našem světě...

 Přirozená buď a hrdě vypni hruď!

čtvrtek 15. ledna 2026

Poodhalená

Ptám se občas svého osudu, co si pro mě připravil a dívám se dopředu, abych viděla, za nejbližší zatáčku. Nikdy si nejsem jistá, zda se potkají předpoklady, očekávání a realita, ale většinou chci věřit, že jsou to jen dva protilehlé póly téže zkušenosti, které si nejsou tak vzdálené a tak nemůže být tak složité, aby se nepotkaly. Alespoň v některých částech svých drobných kousíčků se přeci musí najít společná propojení, která budou dávat smysl. Ten přeci hledáme, s ním se snažíme spojit a k němu se snažíme dojít, abychom viděli, že to dává smysl. To, co tvoříme, to v čem žijeme, to jak to dáváme, to že něco nám jde i nejde... Jak bez přípravy i s přípravou zvládáme svůj život, který je plný drobných radostí, malých vášní, velkých objevů i starostí, které procházíme, abychom se poučili a nakonec došli až k poznání vlastní hodnoty. A v tom je kus důležité životní moudrosti, kterou každý den objevuji i já!

Děkuji za každý den, kdy poodhalím další sen... 

středa 14. ledna 2026

Volba

V temném lese nebojím se, mnohem více strachu mi nahání obyčejný supermarket. V lese je ticho, stromy krásně šumí a pokud člověk napojí svou duši na plynutí tohoto jedinečného místa a času, dokáže splynout. Nemusí se bát, za chvíli dokáže navnímat i ty nejmenší změny v okolní krajině a jeho tělo se přizpůsobí. Ve světle, barvě, ruchu, přemíře vjemů, které útočí na naše smysly vstupem do obchodů, jsme zaplaveni, zasyceni a pohlceni od prvního okamžiku vším a ničím. Prodejci si nás nesou přesně tam, kde nás potřebují mít a my jako můry kráčíme za světlem jen tupě jdeme. Naše ostražitost polevuje, instinkty nefungují a stáváme se snadnou kořistí... Predátor může zaútočit! Že tomu tak není? Zkuste a uvidíte sami.

Sama vím, co si zvolím... 

úterý 13. ledna 2026

Vděčnost

Zkuste sami sobě pravdivě odpovědět, komu a zač jste vděční. Možná všetečná otázka, ale když se při ní hlouběji zamyslíte, pochopíte. Vděčnost spojená s poděkování a vyjádřením hlubšího vztahu k tomu, komu vyjadřujete dík je něco, co zavazuje. Vděk lze pocítit jako chvilkový záchvěv emocí nad úspěšně zdolaným úkolem či dokončeným projektem. Ano jsem vděčný, že to mám za sebou, zvládla jsem to a jdu dál, ale onu vděčnost, o které tady je řeč propojuje něco víc. Jsou to stovky, tisíce ba miliony titěrných drobností, které si jen z části uvědomujeme a plně pochopíme, až ve chvílích hlubšího zastavení. Já jsem cítím neskonalý vděk za svého manžela a syna, kteří jsou mi obrovskou oporou. Cítím velikou vděčnost za šťastné dětství a dospívání, které jsem mohla prožít v přítomnosti svých milujících rodičů, kteří mě dosud doprovází na mé cestě životem. Cítím radostný dík za přátele, kteří mě přijímají za všech okolností takovou jaká jsem a zároveň děkuji sama sobě, že dokážu cítit vděk k sobě samé, ke svému já, svým znalostem, dovednostem, schopnostem a zkušenostem... I v tom je důležitý krok k plné, pravdivé a jasné cestě vděčnosti, kterou kráčím!

Děkuji, s láskou... 

pondělí 12. ledna 2026

Myšlenky

Občas si myslím, že už mám všechny myšlenky promyšleny a už nemusím na nic myslet. A jak si tak sedím nebo jdu zrovna kolem, tak mě napadají další a další myšlenky. Kde se berou a proč? Proč mě pořád nutí přemýšlet a myslet nad stavem dění světa? Uvnitř svého nitra se to víří myšlenkami a navenek se tvář jen lehce uzardí. Úsměv je stále připravem zakrýt bouři, která probíhá uvnitř a skrýt nejistotu myšlenek, které nemohu a nechci zatím sdílet. Nejprve musím myslet, přemýšlet, dumat a chvíli jen tak bloumat, abych přišla na odpovědi k otázkám, které byly položeny. Až za notnou chviličku, až bude v mysli jasno a uzřím kousek světla na konci tunelu, pak snad budu schopna zase jít, povídat a bezstarostně odpovídat na každý impuls, který přijde...

Když myšlenky víří, je to rej netopýří! 

neděle 11. ledna 2026

Život

Život, pět jednoduchých písmen napsaných na jednom řádku, která znamenají mnoho a nic. Pro jednoho celý svět a pro jiného obracení se za cenností daru, který mu byl dán a pro dalšího nic mu neříkající cosi, které mu protéká mezi prsty, bez většího povšimutí. Všichni žijeme naše životy a ani si neuvědomujeme, že je žijeme, že dýcháme, že chodíme, myslíme, můžeme objevovat tento nádherný svět kolem nás. Že máme možnosti, kterých si ani nevážíme a tím znevažujeme svůj život. Naši existenci poměřujeme s tím, co se třpytí a leskne ve výkladních skříních sociálních sítí, zapomínáme na své kořeny a myslíme si, že jsme ve svých životech lepší. Život je ovšem v těch nejmenších věcech, ranním pohlazení od manžela, hlaholivém smíchu synova hlasu s příchodem z fitcentra, ve společném nedělním obědě, ve škádlení se při vaření Punťovy kávy, nebo sledování filmu. Je v těch nejmenších detailech, které nelze pojmenovat, které člověk cítí a ví, že tohle je život, plnohodnotný, jemu darovaný, se směsicí všeho, co v něm má být! Proto jej berme jako něco výjimečného v jeho každodenní podobě a variabilitě...

Děkuji ti živote za dary jež mi dáváš! 

sobota 10. ledna 2026

Oproštěná

Oprostit se od starostí,
pustit se do radostí.
 
Nechat věci jít, 
zase trochu snít.
 
Vyjít zase ven,
to je zatím sen.
 
Dokud tělo bolí,
pomáhej si holí.
 
S úsměvem se probouzej,
dobrou vůli s sebou měj!
 
Další den zas bude líp,
není to jen dnešní slib...
 
Klidnou mysl v sobě měj, 
rozjasní to obličej.
 
Přinese to uklidnění,
do všech koutů tvého
bdění.
 
Pak už bude zase prima,
nikde žádná velká dřina!
 
Bacily a nemoci, porazíme do půlnoci... 

pátek 9. ledna 2026

Kouzelná

Mlčet, 
nic neříkat,
neptat se 
a být rád. 
 
Mručet,
v brlohu
rozjímat,
na jaro
v tichu
vzpomínat.
 
Závan větru,
zabalit se
do svetru,
mířit ke 
světlu...
 
Slunce mít
v zádech,
snít o 
pokladech.
 
Snít si o medu,
jak si naň jedu,
jak si jej dám,
nebudu v tom
zase jednou sám!
 
Všechno se blíží,
oči se klíží,
dneska už končí,
tady se loučí,
malinký méďa,
který usedá,
k zimnímu 
spánku
doma v
altánku!
 
Dobrou noc a krásné sny, ať jsou kouzelné tvé dny... 
 
 

čtvrtek 8. ledna 2026

Povzbuzující

Nic než klid,
spánek a
nic nemuset
pochopit.
 
Věci se
budou
prostě
dít.
 
A já
si budu
v klidu
v posteli
marodit.
 
Nic než
nemoc
porazit
a potom
možná
zase
vyrazit.
 
Teď si dám
velký domácí
odpočinek
a hlavu schovám
do vzpomínek...
 
Zítra snad bude lepší den, snad bude veselejší přeci jen! 

středa 7. ledna 2026

Lepší časy...

Odpočívat
spát
ležet 
a v klidu 
se snažit být. 
 
Nic víc opravdu 
nedokážu. 
 
Obyčejné bytí 
je teď to, 
co mi stačí 
a co mi dává 
možnost přežít. 
 
Do další minuty, 
hodiny, 
dne
týdne,
měsíce,
snad i roku... 
 
A chci věřit že i do 
lepšího rozpoložení!
 
Lépe a lépe bude mi! 

úterý 6. ledna 2026

Bacilová

Přišla nečekaně. Zaútočila bez varování. O to horší bylo faktické vyrovnání se situací. Na nemoc se nikdy neumíme připravit a ona si nám vpadne do života jak chce a kdy chce. My s ní nepočítáme, máme zcela jiné plány a rozhodně se nám nehodí ležet, být indisponovaní a pomalu nevědět o sobě. Klidně bych vyměnila tyhle dokázala vyměnit tyhle dny za mnohem náročnější, které jsem prožila v práci, nebo doma! Jen nebýt sám nemocný, bezmocný. Je to stav, kdy tělo i duše nevládnou a ovládá nás něco, z říše mocných nemocí, které se chtějí zmocnit našich tělesných i duševních schránek... V rámci uzdravování je to boj, kdo z koho, ale já to dám, nevzdám se a vytrvám!

Porazit bacila, právě jsem vyrazila... 

pondělí 5. ledna 2026

Odvážná

Nebát se a sebrat odvahu, to by mělo být heslo dne. Občas je potřeba si věřit, a díky důvěře v sebe sama se umět prosadit. Člověk není stroj, který je naprogramován, aby slepě šel za tím, co je mu dáno, ale často přemýšlí, jak se udržet ve světě, který se neustále proměňuje a střídají se jednotlivé pozice. Někdy je to jako na houpačce, kdy v určitém momentu jsme nahoře a ani se nenadechneme a už visíme hlavou dolů. Proto je pro nás mnohdy těžké přijmout fakt, že si máme věřit a být silní natolik, abychom se dokázali protlačit mezi ostatními. I když máme rádi výzvy a snažíme se porážet ostatní, je to hodně obtížné a stojí to dost síly. Ač to všechno víme, pojďme do výzev s odvahou a braňme naše vydobytá území a pozice nekompromisně a neústupně. Vždyť jsme si je vybojovali vlastní silou, tak teď je neopustíme! Musíme najít odvahu, vytrvalost a rozhodnost, která nás nakonec dovedou ke zdárnému vítězství...

Seber odvahu, budeš mít převahu! 

neděle 4. ledna 2026

Disauří

Kouzelné sny a jejich další pokračování. V takovém duchu se neslo heslo dnešního dne, kdy jsme se od rána bavili a smáli. A k tomu stačil jeden bláznivý sen s tančící chlupatou příšerkou v hlavní roli. Člověk ani netuší, jak vlastně hlava funguje a jak se to v ní všechno zkombinuje. Ráno se probudí a jasně vidí před sebou někoho, nebo něco, o čem se mu zdálo... Bylo to krásné, chlupaťoučké, heboučké a mělo to kouzelné veselé barvy. Krásně to tančilo a byl to vlastně takový tančící disaurus, který nás zval dál do snů. Nechala jsem se zlákat a následovala jsem jen za jeho koutícím se a vlnícím huňaťoučkým tělem a ráno, vlastně celý den jsem se pak nesla jako na vlně. Občas je to fajn nechat si něco primózního zdát. Vždyť člověk nemusí být pořád jen ten strašně seriózní dospělý, že?

Krásné sny a ještě kouzelnější dny... 

sobota 3. ledna 2026

Matená

S věkem prý člověku přibývá myšlenek, dozrávají mu buňky a dospívá do plnohodnotné bytosti. Stává se dospělým člověkem, který dokáže reagovat téměř na všechny okolnosti života. Není nikdy ničím zaskočen a vždycky se dokáže dokonale vymotat ze zapeklitých situací, které přicházejí. Jestli je tohle pravdou, pak si říkám, že asi nikdy nedospěji a nikdy nebudu docela zralou osobou. Vždy a všude je ve mě tolik dílčí a celkem zvláštní nejistoty, která dusí, trápí a zamořuje hlavu. Jak mohu být dospělou, když v sobě cítím tu nejistotu, kterou mám? A přitom už bych jí měla být. Alespoň podle data narození je tomu tak, možná se tak i někdy cítím, ale ze situací, do kterých se dostávám usuzuji, že jsem malou, hloupou holčičkou, která nemotorně bloumá světem a čeká, až jí pomohou. Ovšem je to opravdu tak?

Nenech se mýlit, vím, jak všeho docílit!

pátek 2. ledna 2026

Vedení

Stanovit si cíle a držet se jich, i když to nebude jednoduché. Mít kontrolu sama nad sebou díky své vlastní tvrdohlavosti, ukázněnosti a průbojnosti, která už mnohokrát dokázala, že nejedna moje spletitá cesta byla korunována vítězstvím. Vím, že po chvílích odpočinku se opět musím chopit vůdčí role s vědomím, že můj rozum mi napovídá, teď je ta pravá chvíle, kdy je tředa rozhodovat za ostatní. Teď tě poslechnou a budou tě následovat, protože v tobě vidí vůdčí sílu, zodpovědnost a tah na branku. Pro mě to pak znamená ujasnit si vlastní plány, stanovit si mantinely, zaměřit pozornost na cíl a vytrvat do samotného konce. Moje odhodlání pak bude překonávat překážky a dosahovat nemožného. Tím, že jsem připravena na novou příležitost s mimořádnou zodpovědností, zbavena nezdravých návyků i svých špatných stránek, mám naději uspět a dosáhnout velkého úspěchu. Proto se dnes rozhoduji správně a poctivě. Chci být dobrým a moudrým učitelem i rádcem...

Následuj sebe, cestou do nebe! 

čtvrtek 1. ledna 2026

Překlenovací

Kdo jsem já a kdo jsi ty? Jak tvoříme svůj vztah? Kde začínáš a končíš? Když vstupuji do vztahu, kladu si mnohé otázky a netuznám správnou odpověď. Tápu, nejistě našlapuji a váhám, abych neuklouzl na kluzkém a tolik křehkém povrchu, který jsme si zatím vytvořili. Jediné, co tuším, že mám své vlastní potřeby, emoce, zkušenosti, hodnoty, ideály a neurčitou představu toho, jak bych chtěla, aby náš vztah vypadal. Možná si i uvědomuji, že proti mě stojíš ty, jiný člověk, se svými potřebami, emocemi, zkušenostmi, hodnotami, ideály a představami, jak bys chtěl, aby to fungovalo... Oba jsme v jistou chvíli našeho setkání samostatné jednotky, které se setkaly, dva odlišní lidé, moc odlišní, a přesto spřízněné duše! Ty, které se rozhodly tvořit třetí díl této životní skládačky, která letos oslaví už neuvěřitelné výročí! Díky mostu, kterým jsme propojili naše dva různé břehy, naše dvě různé, neopakovatelné bytosti, jsme dokázali provázat naše dva světy v jeden fungující celek. Oba jsme si vědomi svých potřeb, emocí, své identity, svých cílů, svých slabých i silných stránek a umíme se napojit na toho druhého, když je to potřeba. Společně tvoříme náš svět, kde i odlišnosti jsou žádoucí, problémy řešíme tak, jak přicházejí a jsme si rovnocennými partnery ve všem, v čem je potřeba... 

Díky že jsi a že jsi mým opačným břehem!