čtvrtek 20. dubna 2017

Pokrčená

Zmuchlané tělo, bolavá záda, jak na mě, ta zima padá. Každičký proužek mého vědomí je propojen s jarem. Nicméně to je zatím jen velkým a zářivým darem. Zasloužit si jej musí každý mrak, aby mohl letět až do oblak. Aby se opět vrátilo, sluníčko s teplem k nám pustilo. Zima je tady pro každý krok, není ji třeba už tenhle rok. Raději teploučko, na trávě měkoučko, ne slunci krásně je, když nohy nám zahřeje. Snad proto píšu si, slova svá pod vousy. Přání tu vysílám, vrať se už jaro k nám. Prohřej nás, probuď, za okny pobuď. Do vlasů vetkni si květiny, aby už byly pryč zimy. Připrav se na nástup, rozevři křídla, máme tu pro tebe dostatek jídla. Neboj se zaútoč, na zimu rychle skoč, proměň se v teplé proudy, prohřej všechny zmrzlé kouty. Pošli už zimu spát, my si chcem přeci hrát. Probuď už včeličky, protáhni nožičky, posviť nám k toulání, pryč pošli zoufání...

Nezoufej, nestýskej, i Tobě bude brzy hej!

Žádné komentáře:

Okomentovat