Rozhodná

Realita doléhá na každého. Někdo se stále směje a radostně vyhlíží další den. Jiný zase zádumčivě přemýšlí, co všechno jej čeká a nemine. Naše malé problémy se zdají být velké a neřešitelné. Přitom je to jen o  rozhodnutí se. Čas na rozhodnutí je právě teď, protože každé další váhání nás připravuje o energii. Ta je pak potřebná na jiné činnosti, než na váhání a přemítání, zda máme dělat jedno, nebo druhé. Proto se vzmuž si zženšti a rozhodni se. Ať už zvolíš jakoukoliv cestu, je to pro tebe důležitý krok. Krok správným směrem a k energii, kterou můžeš věnovat tomu, co opravdu stojí za to. Proto se rozhodni, uč se a rozvíjej... To je pravá cesta, to je správné rozhodnutí!

Nebojím se, rozhodnu se...

Návratová

Dlouhý den strávený v autě. Kilometry se kroutí a za okny se míhá krajina. Nejprve jsou to velikány Alp, které postupně nahradí nížina kolem Vídně. Ani se nenadějeme a klidné putování se změní v obrovský stres. Přejeli jsme hranice a jsme zase doma. Někdo by se radoval, ale bohužel ve srovnání s tím, co jsme zažili na předchozích pětistech kilometrech, my spíše litujeme. Že nejsou naše cesty tak kvalitní, jako ty rakouské. Že dovolená utekla tak rychle. Že zítra zase budeme sedět v práci, místo abychom se proháněli po zasněžených svazích hor. Že dny budou opět utíkat hekticky, v plné práci a bez pořádného klidu. Že nebudeme pořádně vědět, co je to odpočinek... Výhledy jsou, tak si je nenecháme zkazit a budeme se na ně těšit. Ony přijdou a nebude to ani tak dlouho trvat!

Návrat do reality, do české kvality...

Innsbrucká

Nejvdřív vstát, nasnídat, rozkoukat. Potom sbalit a vyrazit. Vypustit kluky na sjezdovku a vyrazit dál. Přískokem vpřed, s kolonou v zádech se podaří dojet až do Innsbrucku. Nádherného města mezi alpskými velikány, se zvláštní směsicí rakouského pořádku a italské rozvlátosti. Ta se projeví při obědě u Luigiho, kde si to řádně užijem a oslavíme to, co přijde zítra. Pak zase zpět a dovolená pomalu končí. Balíme, chystáme a po týdnu v horách míříme domů...

Díky za vše milé hory, přijedeme zase přes údolí!

Reparátní

Další den a nová šance pro získání potřebného náhldeu na lyžařský areál, kde jsme už byli. Člověk si říká, že nemá soudit podle prvního dojmu, který nebyl zrovna příjemný. Dnes to na začátku vypadá stejně, jen žaludek a hlava jsou jinde. Po drobných peripetiích se to toho dáme a navzdory sněžení i větru vytrváme. Den se vyjasní, tělo umoudří a reparát se vydaří.

Sluníčko je blízko, zvedni ruce a jeď...

Hintertuxová

Brzké vstávání, rychlý start a hurá na nejdelší trasu našeho lyžařského výletu. Podle předpovědi to bude stát za to! A ostatně, po dvou letech se opět shledám s Luisem. Usměvavý mravenec se žlutou čepicí mě vítá hned u lanovky. Já se těším, až s ním strávím celý dnešní den. Máme si toho tolik co říct a tolik co najezdit. Neztrácíme ani minutu a jdeme na to! Sníh, sluníčko, lyže, vítr, modrá obloha, Luis a já. Stále spolu, stále s úsměvem, stále bok po boku... Jak se zdá, nezapomněli jsme, a to je to hlavní!

Luisovo plácnutí, srdečné obejmutí...

Zillertalská

Dnes opět po čase zkoušíme zdolat kopce, které jsme ještě nezažili. Modrou lanovkou míříme nahoru, kde slunce vystoupilo nad mraky. Každý si vybíráme tu svou cestu, která nás zavede na krásná i kouzelná místa. Jezdíme tam a zpět, potkáváme se i míjíme, abychom se odpoledne opět sešli. U kulatého stolu, u dobrého jídla a pití. U vzpomínek na dnešní Zillertalské lyžobytí...

Ať žijí sloni, to jsou přec oni!

Mayrhofenská

Chvíle napětí, troška nerozhodnosti a nakonec volíme známá místa. Vyrážíme s davem do výšek, abychom se opět vrátili do míst zaslíbených. Kde medvědi rostou na stromech, párky s hranolkama se jí k obědu a sluníčko prozařuje nově napadaný sníh. Něco se změnilo a něco zůstalo naprosto stejné. Já jsem já, ty jsi ty, jen naše malé mimino už dokáže to, co my už nezvládáme. Radujeme se a užíváme si každou společnou chviličku. To je na dnešku stejně to nejcennější. Prožitky a společné vzpomínky s námi zůstanou, až zase budeme doma. Díky Mayrhofene, opět jsi nezklamal!

Baby a tour, ta je dneska cool...

Kaltenbašská

Ráno nás vítá polojasnou oblohou a my radostně vyrážíme vstříc zdejším sjezdovkám. Sice se předpověď počasí pomalu naplňuje, ale nám to celkem nevadí. Vezmeme si výbavu a hurá na svah. V prvním momentu vůbec nic nevidíme, nevíme, kde jsme, ale pak se trošku rozkoukáme. Vítr si to fičí, nese s ssebou hromady sněhu. My zápolíme sami se sebou i přírodními živly a nakonec vytrváme. Odměnou nám je polední vyjasnění a sluníčko. Konečně si můžeme prohlédnout sjezdovky, po kterých jsme už od rána frčeli. Vítr se sice neumoudří, ale modrá obloha, spolu se sluncem dává zakusit pravého rakouského odpočinku. A co teprve ty koblihy!

Potok byl studený, vítr foukal, sýček v lese houkal...

Putovací

Konečně nastal ten den, kdy máme splněny všechny požadavky a můžeme se vydat na cesty. Po dvou letech, nespočtu různých příkazů, zákazů, nařízení a omezení, konečně vyrážíme do hor. S trochou nejistoty a rozbouřeným zažíváním jedeme vstříc novým zážitkům. Předpovědi jsou všelijaké a počasí nejisté, přesto se těšíme, že si společně užijeme hory, lyže, sníh a zimní radovánky. A co víc si může člověk po tak dlouhé době přát? Krom zdraví, štěstí a radosti je toho málo, co by mu přineslo světlo do života. Tak ať se jízda podaří a každý z nás si chvíli zazáří!

 

Cesty tam a zpět, během několika let...