Doháním co jsem zameškala, i když vím, že čas jsem nepromarnila. Někdy je potřeba se nejprve hodně vysílit, abych dokázala přenést myšlenky tam, kde se opět posílí. I tělo je potřeba cvičit, aby nezakrnělo a nebolelo. Je pravdou, že člověk má rád lenošení a odpočinek, ale i tady je nutné dodržovat potřebnou rovnováhu. Chvilka práce, chvilka zábavy, chvilka aktivit a potom nic. I takto by se mohlo dívat na život člověka, který dělá, nezahálí a přesto rozumně odpočívá. I já se o něco podobného dnes pokouším. Zatímco jsem aktivně odpočívala, stranou zůstaly učivé povinnosti a tak dnes nezbývá, než se jim v průběhu dne věnovat. Co stihnu, to stihnu a co nepoberu, zůstane pro mě ukryto v knihách. I tak se mohu těšit na báječné dobrodružství při objevování vztahů, rolí, skupinových identit a životních situací...
Učení není mučení, je to jen mozku souznění!
Žádné komentáře:
Okomentovat