Přebíhací

Dnes si hraji na závodníka, možná i formule 1. Od rána přecházím mezi budovami, mezi učebnami, mezi třídami a teď už mám v hlavě jeden velký zmatek. No a to mě ještě čeká jedna dvouhodinová přednáška! To bude něco, možná ze sebe ještě něco dostanu a bude to stát za to. I tak už se těším na volné odpoledne, protože budu jen se svými myšlenkami, nápady a radostným švitořením kluků. Tak si tak říkám, že snad nebudeme mít moc úkolů, aby i víkend proběhl v klidu a pohodě. Abychom se užili jeden druhého a zároveň si i odpočinuli! Předpoklady jsou, teď uvidíme, co se z toho všeho vyklube. Jdu na to, abych mohla zaslouženě kráčet směr domov...

Krásný předjarní podvečer všem!

Ať žije!

Tak nějak by mohl znít pokřik pro dnešní dne. Ano, ať žije nám ten, kterého máme moc rádi, ať šťastný je a jsme jeho kamarády. Ať vzkvétá radostí a pohodou, nechť láska a rodina jsou mu vždy oporou. Ať úsměv je jeho příznakem a všechny starosti ho minou obloukem. Ať těší se na další dny i večery, vždy budeme s ním radostní i veselí... Je to náš velký táta, kamarád i hrdina a jen s ním jsme opravdu rodina!

Krásné narozeniny...

Ledničková

Lednička sem, lednička tam, všude kam se podívám. Tak nějak to dnes vypadá u nás doma. Na jeden metr čtvereční bytu máme hned několik ledniček, které s námi obývají naši obytnou plochu. Jedna je stará a rozhodla se jít na odpočinekt, no a další je nová, u které doufáme, že nám vydržtí stejně tak dlouho, jako ta původní. Uvidíme, co si dnešní spotřebič usmyslí, čím nás překvapí, co odhalí a jak za nás ušetří. Už teď se těším, že bude sloužit, bude mrazit, bude chladit a bude dělat hezké kuchyňské zákoutí. No a co se starou, tak tu bohužel budeme muset odvézt na ledničkovou skládku, kde bude recyklovat. No možná se k nám jednou vrátí, třeba v podobě kuchyňského nádobí, nebo mikrovlnné trouby. No uvidíme, já se tedy rozhodně nechám překvapit! Ať tak či tak, sloužila dobře, věrně a dlouhých osmnáct let! Nechť odpočívá v klidu a pokoji....

Mrazivé dobroty pro naše mlsouny a mlsounice!

Taneční rej

Zhasnutá světla, netrpělivé očekávání, výbuch světel, hudby a temperamentu. Když tančí jeden, je to nádhera, ovšem pokud se počet tanečníků znásobí, je to nepopsatelný zážitek. Nádherná hudba, ladnost pohybu, rytmické vydupávání melodie a krása rozvněných mužských i ženských těl, je nepopsatelným zážitkem. Ano i tak nějak může působit taneční vystoupení, ale může být i víc. Něco takového jsem včera v podvečer zažila a byla do obrovská krása. Umět tak tančit, bylo by mnohé v mém životě jednodušší i kouzelnější. Splynout s hudbou, nechat se nést na hladině melodie a opustit malosti světa....

Ladnost, melodii a harmonii po celý dnešní den!

Projasněná

Sluníčko se prodírá, září na celé město a já si říkám, že by to tak už mohlo zůstat. Pomalu už by mohly ačít kvést květinky, rodit se zajíčci břenáčci a nabírat postupného ročního tempa. Už se docela těším na pravidelné víkendy na chatě, kde nechám všechny starosti a problémy uplynout do hlíny mezi kořínky, květinky, lístečky a trávu. Už se těším na krásné jarní i letní projížďky na kole, turistické výlety do blízka i dáli. Už se těším až odhodím všechny zimní vrstvy oblečení a budu moci zase pěkně pochodovat životem jen tak, vstříc sluníčku, radosti a vůním života....

Krásný projasněný den všem!

Mířená

Vhodně použité slovo, dobře mířená rada jsou nad všechny poklady světa. Stačí jiný pohled na věc, jiný moment zamyšlení a věc, která se zdála naprosto neřešitelná se vyjasní a řešení se vyjeví ve své jasnosti, jednoduchosti a kráse. Tak i jinak probíhají běžné pochody člověka, někdy máme vedle sebe hodného rádce, jindy pošetilého blázna a nejhorší jsou poťouchlí radílci. Na ty je potřeba si dávat obzvlášť velký pozor, abychom se nedostali do potíží a nezpůsobili si mnohem větší problémy, než už máme. Slovo, rada, vyřčený soud jsou totiž mocným prostředkem i nástrojem k získávání i ztrácení. Chceme-li si zachovat svou tvář, svá vnitřní přesvědčení, je nutné nad vlastními slovy přemítat, promýšlet je a mířit tam, kde najdou svůj účinek! Miřme svá slova správným směrem a VŽDY zvažujme jejich účinek. Jen tak obstojíme před sebou samými a nezklameme svá vnitřní já! Obecně totiž platí, že nejtěžší věcí na světě, je poznat sám sebe, ovšem nejsnadnější je radit druhým...

Uvážlivá slova a dobře míněné rady po celý den!

Koulová

Koule sem a koule tam, koule všude kam se podívám. Jedna frčí, druhá koulí, body se na tabuli připisují a my si užíváme společně strávené rodinné odpoledne. Trocha sportu při sobotě nikdy neuškodí a dokonce utuží vztahy mezi nejbližšími. A to je přeci nejdůležitějším činitelem našeho žití i bytí. Proto, až bude zase příležitost, vyražte, neváhejte a užívejte si každičkého okamžiku, který máte! Nikdy totiž nevíme, kdy se věci změní.

Koulové koulování a vztahové vztahování po celý sobotní den!

Nedůvěřivá

Co je nedůvěra, z čeho pramení, proč ji lidé pociťují a v jakých životních situacích se s ní potkávají? Otázky, které se mi honí hlavou a říkám si, zda existuje někdo, kdo je plně přesvědčen o svém pravém místě tady a teď. Neustále pochybuji, vracím se k rozhodnutím a přemítám, co se změnilo, či může změnit. V hlavě mám naprostý zmatek a jedinou jistotou je nedůvěra. Vím, že člověk musí především chtít, mít chuť věci měnit, vidět za každou drobností nějakou radost, ale co v případě, že žádný světlý bod nevidíme? Máme právo rezignovat, všechno za čím jsme šli hodit za hlavu, spálit mosty a hotovo? Můžeme si dovolit hazardovat se svými cennými poklady, jako je zdraví, štěstí, láska, život, blízkost? Ne, nemůžeme, musíme, chceme, bojumeme, pereme se, nabýváme jistoty, sebedůvěry i důvěřivosti vůči okolí.... Ano tak nějak to chodí, jak u mě, tak u všech ostatních. Tak hlavu vzhůru, oči otevřít, úsměv nasadit a hurá vyrazit mezi ostatní!

Důvěřivou nedůvěru a pevnou víru v sebe po celý den!

Návštěvní

Dnes je ve znamení návštěv a pracovních schůzek. Od rána se radím, někomu radím a říkám svůj názor, že pomalu začínám ztrácet přehled o počtu osob, které se tu dnes vystřídaly. Ano některý den se líně vleče a jiný nevíte, kam dřív skočit! A právě mezi takové dny patří i ten dnešní. Doufám, že odpoledne bude klidnější a já si užiju kouzelnou vůni příjemné kávy, milou společnost svých milovaných kluků a .... Nechávám to osudu, co mi připraví a věřím, že mě čekají už jen samé příjemné zprávy, milá setkání a klidné čtení! Proto jdu svou vlastní cestou klidu a pohody, která mě určitě nezklame.

Milou společnost, příjemné drobnosti a úžasný zbytek dne všem!

Běžná

Ráda bych se vrátila do časů, kdy jsem běžně dokázala zvládnout mnoho různorodých úkolů a činností, které přede mě stavěla práce, studium i osobní život. Ovšem v poslední době cítím čím dál větší tlak a tíhu všeho, co je potřeba udělat, dokončit, zpracovat, připravit, zjistit, ověřit, nachystat. Ano je toho stále víc a stále častěji se dostávám do pozice odsunování úkolů na další kolej... Ovšem to nic podstatného nemění, on se mi ten zatoulaný a odkloněný vlak přesto vrátí a většinou s ještě větší rychlostí a razancí. Snad proto se snažím problémy řešit co nejdříve a jak nejlépe umím, ale proč je jich tak moc. Copak neexistují jiní lidé, kteří by si také zasloužili svůj problém? To musím všechno zvládnout já? Vždyť je tady tolik pomocných rukou a nohou, které nemají co na práci a já bych se z té své mohla docela pominout. A mám to, to je marketingový počin, budu prodávat své starosti, problémy a úkoly. Někomu na kila, jinému pár deka a nakonec se dočkám toho, že já sama nebudu mít problém žádný! To je nápad, jdu si o něm popřemýšlet a dám vědět, jestli se ujalo!

Krásný bezproblémový den všem!

Zoufalá

Zoufalé volání, zběsilé pobíhání, zařizování a neustálý neklid mě provází celý den. Ptám se, čím je to, že se nemohu soustředit na podstatné věci a pořád mě dohání úkoly, které musím udělat. Skoro si tak říkám, že v tom bude nějaký úmysl, abych opět překonávala překážky a dokazovala, že to zvládnu. Ale já už nechci nic zvládat, chtěla bych si trošku užívat, dělat věci proto, že chci a ne že musím. Chci vstávat s pocitem dobře započatého dne, který přinese mnoho nových a úžasných věcí, které mě obohatí a dodají mi sílu putovat dál. Chci prožívat klidnější dny, mít více času na sebe i své kluky. Ano vím, že všechno co prožívám také řídím, ale copak jsem tak příšerný řidič? Vždyť uřídím i nákladní auto, tak snad nemůže být tak těžké ukočírovat můj život. Kola to nemá, motor to nemá a volantem se to také neřídí.... A přesto je to ta nejtěžší věc, kterou jsem zatím zkoušela udržet na cestě! Věřím, že správné cestě, která vede přímo do krajiny radosti, spokojenosti, štěstí a pohody!

Jednoduché úkoly a zajímavá řešení plná optimismu a radosti...

Přípravná

Přípravy vrcholí, nervozita stoupá a já si říkám, co všechno ještě musím zařídit, než se opět pustím do nového semestru. Dokončit osnovy, aktualizovat literaturu, doplnit elektronické materiály, připravit úkoly a to si zdaleka nevzpomenu na všechny maličkosti, které musím stihnout. Vím, že je nakonec stihnu, vím, že se budu na nový semestr zase těšit, jen ty přípravné fáze, spojené se stresem a kolotočem povinností nemám ráda. Už abychom opravdu začali, pak se všechno vyjeví a ukáže... Takže bez velkého zdržování jdu na to, ať mám ještě prostor na další drobnosti, které určitě přijdou!

Kvalitní přípravu bez velkého strestu a s ohromnou radostí všem!

Výletnická

Neobvyklé únorové počasí láká na krásnou jarní procházku. Nedělní výlet, spojený s pocitem volnosti, blízkosti přírody, čerstvého vzduchu a společných zážitků s mými kluky, je tím nejlepším lékem na starosti a strasti pracovních dnů. Už teď se moc těším, kam nás naše dnešní kroky zavedou, co všechno zažijeme a jak se budeme mít spolu fajn. Zkuste také někdy hodit všechny starosti a strasti za hlavu, vyražte ven a uvidíte, že s čistou hlavu budou večer všechny problémy menší, lépe řešitelné a banálnější! Tak rychle ven, ať si to pořádně užijem!

Krásnou výletnickou neděli....

Rajská vize

Eden - počátek i cíl lidského žití. Každý člověk touží dostat se do svého pomyslného ráje a svou cestu směruje k danému cíli. Pro jednoho je rájem příjemně prožitý den ve společnosti blízkých osob, jiného naplní andělksým pocitem úžasný pracovní výkon a další touží po rajské pohodě a spokojenosti. Ano, opět velmi subjektivní kategorie, přesto důležitá součást našich životů... Než stačíme zjistit, co je pro nás rájem, pomalu se blížíme ke sklonku života a trpíme pocitem, že jsme měli dělat věci jinak, více se směrovat ke konkrétním činnostem, hlouběji poznat sebe sama, atd. Proto nezrácejme čas, který nám byl dán a směrujme do našich rajských zahrad radosti, starostí i hříchů!

Den ve znamení hledání a objevování vlastních představ ráje všem!

Zamilovaná

Tak a dnes nám to nastalo, den všech zamilovaných, kteří chtějí dát světu najevo svou lásku k partnerovi, či partnerce. Vždycky mě v tento den udiví, kolik lidí reaguje a vyjadřuje svoji lásku svým blízkým! Nemám ráda věci na povel a u lásky to platí dvojnásob. Když miluji, tak pořád, celým srdcem se dávám a nepotřebuji, aby mi někdo či něco předepsalo, že zrovna to je den, kdy mohu vyjádřit své city. Ty dávám najevo každým dnem, těm, které mám ráda a nemusí to být pouze mí kluci! Vždyť láska má tolik podob a pouze jeden subjekt. Láska partnerská, milenecká, synovská, manželská, dcery, dětská, rodičovská ... Každá má svou hloubku, svůj subjekt, své prožívání, své radostné i bolestné okamžiky a přesto je to vždy láska. Láska je něčím, co nás povznáší, co nám dává křídla, co nás obohacuje, zraňuje, dovoluje snít a jít za společným snem!

Krásné zamilované snění každým okamžikem i každým dnem....

Barevná

Barevný svět, barevné léto,
barvičky ty vždycky stojí za to,
dnes je tu nádherně,
dnes je tu fajn,
všichni jsou barevní,
venku je ráj!

Krásný den plný barev, radosti a úsměvů každému...

Podsouvací

Řešíte také někdy fakt, že je Vám podsouváno něco, co přesně neodpovídá představě, kterou máte? Někdo, či něco je vnucováno do Vaší pozornosti a Vy sami pak přemýšlíte, proč se tak děje? Má to nějaký smysl, účel? Ano, dnes se stalo hned několikrát, že někdo myslel za mě, byl chytřejší a rychlejší ve svém úsudku, který mi pak přisuzoval. Ale já jsem přece tady, umím se rozhodnout a vím, co je pro mě správné. A pokud mé rozhodnutí nepovede ke kladným výsledkům, ponesu si za ně zodpovědnost já sama. Snad asi proto mám svobodnou vůli, mohu se rozhodovat, mohu sama dospívat a zjišťovat, co je správné a co ne. A tak by to asi mělo v životě být. Do určité chvíle být chráněn, pak postupně vypuštěn do světa a jít, rozhodovat se, chybovat, padat, zvedat se, učit se, pochybovat, ale NIKDY neopouštět sebe sama! Jít si vlastní cestou, šlapat hlubokým sněhem a zanechávat za sebou otisky nohou. Někdy mělkou, jindy brázdu, ale pořád být, snít a občas i mít! Proto nechoďte tam, kam vede cesta, místo toho se vydejte na místa, kde žádná pěšina není a zanechte po sobě stopu...

Úžasné stopování i objevování!

Zasloužilá

Uvažovali jste někdy nad tím, co znamená mít rád, mít se rád a milovat své okolí? Zdá se mi, že stále častěji narážím na skutečnost, že lidé nemají rádi sami sebe a také sebe navzájem. Jak jinak si vysvětlit zamračené tváře, zachmuřené osoby, nepříjemná setkání a zlostné výstupy? Zimou to jistě neni.... A přeci stačí tak málo, troška úsměvu, drobek radosti, kterou předám dál a ona se mi vrátí. Úsměvem milého muže, pohlazením dítěte, příjemným pocitem, nečekaným rozhovorem. Ano to jsou ty chvíle, kdy si uvědomuji, že člověk nejdříve musí mít rád sám sebe a pak může mít rád lidi kolem sebe. Myslím, že dávno neplatí, a to ani v čistě ženském světě, poučka našich babiček "Nemiluj mě, dokud si to nezasloužím!". Vždyť už samotný fakt, že jsem, že jsem jaká jsem, že dávám, že jsem tu pro sebe i pro druhé, je dostatečným důvodem, aby mě někdo miloval. Potom mohu milovat i já, no a cit je na světě.... Pocit milovanosti není to, co dostáváme, ale především to, co sami dáváme!


Úžasná vydání a klidné přijímání...

Žehlivá

Hřející pocit na duši z dobře vykonané práce a před sebou hromada prádla, které musím vyžehlit. Jindy nepříjemný pocit, dnes uklidňující radost, že všechno bude krásně uklizeno a nachystáno na další dobrodružství. Při každém kousku si zopakuji, co všechno krásného mě minulý týden potkalo, co jsem zažila, kde jsem byla a co povznášelo k výšinám. Ano i tak se dá dívat na obyčejné lidské činnosti, s láskou, radostí a pochopením, že každá věc má svůj smysl, každý člověk má své místo a každičký okamžik je potřeba si užít do posledního detailu... Já si jdu užívat, snít i pracovat! Dokud dýchám, doufám, že moje sny budou nalpněny, žiju a raduji se z každičkého detailu.

Mazlivé žehlení a žehlivé mazlení v každičkém okamžiku!

Spokojená

Spokojenost, závratný pocit duše, že vše je jak má být. Že věci jdou, jak si představujeme, že práce je jak má být, ničeho není moc, ani málo. Ano, to je právě ten pocit, který se mi dnes rozhostil v duši a říkám si, že bych jej chtěla zachovat a udržet si co nejdéle.... Asi to neovlivním, ale přesto, budu si svou spokojenost hýčkat, aby se mnou zůstala co nejdéle a aby mi s ní bylo dobře!

Klidnou spokojenost naplněnou radostí, krásou a mnohostí po celý den...

Domovská

Doma je doma, to si vždycky uvedomím, když se vrátím z cest a najdu své věci na svých místech. Maličké drobnosti a střípky, které dělají domov domovem. Oblíbený hrneček na kávu, teplé bačkory přímo u dveří, úžasná postel, milá kniha, .... Ano cestovat je krásné, člověk pozná řadu nových míst, zažije spoustu zážitků, které se mu vepíší do hlavy i do srdce, ale doma je něco, co nedokážeme běžně ocenit. Proto važme si svých malých domovů, protože na světě je mnoho, kteří to své doma nemají.

Hřejivé teplo domova všem, kdo jej nemají!

Promrzlá

I když je letošní zima velmi zvláštně teplá, přesto se občas stane, že promrzneme, jako by bylo třicet stupňů pod nuou. Ona stačí lyžovačka za sněžení, kdy se sčítá teplota kolem nuly s rychlostí, jakou se řítíte dolů svahem. Pak přimrznete k lanovce, ani nevíte jak. Přesto je to fajn a přála bych každému zažít ten úžasný pocti širokých sjezdovek, krásně upraveného povrchu a sem tam nějakého lyžaře. I za to to mé dnešní promrznutí stálo a teď z tepla domova budu zažívat a vracet se ke každičkému okamžiku tohoto týdne. Plného rodinné pohody, vzájemnosti, radosti, lyžování i nádherných zážitků.

Promrzlé kosti až do morku, bez šáhnutí na ponorku!

Výhledová

Tak dnes byl nádherný den plný sluníčka, třpytícího sněhu, rozhledů a radostného lyžování. Nádherný zimní den, jak má být! Tak jsme si užili pořádného pohybu na čerstvém vzduchu. Den byl prima a snad i zítra bude. Dnes už jen rychle lehnout, odpočívat a nechat si zdát o krásném zítřku.

Předkrásné výhledy nahoru i dolů!

Skokánková

Krok sun krok a rychle ven
a zas je tu další den,
sníh se třepe na Serradu
a my máme lyží plnou hlavu!

Sjezdovky jsou naší tratí,
dnes nás i Costa d´Agra uchvátí,
řítíme se krajinou,
zase rychle za jinou.

Tu nám padne do oka
srnka, co na nás kouká,
je však jenom sádrová,
ale skokánky, ty nám uchová!

A už pádím a už skáču,
rychle, ať mamku doskáču...

Sníh tu jiskří, lyže letí,
občas pozor na dospělé i děti.
Hurá rychle k taťkovi
a italka mě osloví,
brávo bambíno brávo
a už zas rychle na tu pravou.

Dovede mě zpátky domů
a málokdo uvěří tomu,
že jsem fičel po sjezdovkách,
pět hodin, což není žádná švanda.

Byla to však velká sranda,
jako moje obří bác
a teď už jsem jen Bumbác!

Rychlé a bezpečné dny i noci všem....

Pizzozní

Jestliže bude někdo tvrdit, že dokáže udělat pravou italskou pizzu, pak mu nevěřte. Pravaá italská je jen jedna, z různými příchutěmi, ingrediencemi, ale určitě křupavá, voňavá, velmi chutná a dělaná se specifickou italskou láskou k vaření. Stejně jako pařížský krém je nejlepší v Paříži, vídeňská káva ve Vídni a štrúdl v Čechách, tak i pizza je nejlepší v Itálii... Každý národ máme svou identitu, povahovou, osobnostní, chuťovou, herní. Je jen naše a měli bychom ji umět uchránit a dávat těm, kdo o ní stojí.... Aby se ostatní na ni těšili, jako se těší na italskou pizzu, vídeňský temperament, českou absurditu či francouzský šarm. Chraňme si to, co je nám nejdražší a zkusme se radovat z drobných nabídek ostatních.

Den plný pravosti i radosti!

Sněžodešťová

Den jako každý jiný a přesto výjimečný. Včerejší déšť pomalinku přešel ve sníh a tak jsme s hlavou plnou optimismu vyrazili na svah. Lyžovali jsme, viděli jsme sebe i své okolí a dokonce se nám to i líbilo! Sice jsme opět skončili celí zmáčení na hotelu, ale myslím, že to dnes bylo lepší. A dokonce jsme přežili i malou lavinu, brod přes sjezdovku a koulování s veverkami. A to je co říct, kdo nezná italské veverky, ten nepochopí! A teď nás čeká večer, který jistě bude plný her, dobrot i radosti....

Krásný hastrmaní den všem!

Deštivá

Svět se zbláznil a počasí s ním. Místo abychom si už od rána užívali horského vzduchu, příjemného sněhu, svištění lyží a radosti z pohybu, si tak akorát užíváme deště, vlhka a mlhy. Dešť, déšť a zase déšť nás provází celým dnem. Na sjezdovku jsme sice vyrazili, ale už v poledne jsme celí promáčení, zmrzlí a docela otrávení míříli domů. Teď se jen smutně díváme na italský déšť a sjezdovku. A v srdcích máme prosbu, dopřejte nám alespoň tři normální lyžařské dny... Ať si to trošku užijeme a všichni tři se i zasmějeme.

Děkujeme předem a budeme doufat v lepší dny i počasí!

Cestovní

Cesty se kroutí, kilometry utíkají a my se pomalu blížímr k cíli dnešní cesty. Chvíli svítí sluníčko, chvíli sněží, pak prší a následuje hustá mlha, kterou by nám záviděl i Rákosníček. Nás to ovšem nezastaví, s optimistickou náladou a vtipnými poznámkami se řítíme Evropou směrem na jih. A aby toho nebylo málo, nejedeme k moři, ale do hor a na lyže! Občas si říkám, jak to všechno bude, ale těším se a MOC... Městečka Serada i Folgaria jsou úžasná, lákavá i laskavá svým přijetím a atmosférou. Všude na nás pokukují i mňamkózní italské dobrůtky a sjezdovky se zdají krásně upravané. My unavení, vybalení, ucestování padáme do peřin s tím, že zítra si na nás žádný svah nepřijde!

Klidné cestování a úžasné zážitky po celý volný týden....