Opojná

Sláva, smůla, systém, sova,
jsou to jenom daná slova,
vždycky něco znamenají,
podstatu však v sobě tají.

Nechtějí být očividná,
raději jsou svůdná, klidná,
také trochu poučují,
i když právě cosi kují.

Český jazyk není věda,
je tu pro mě, pro medvěda,
je tu pro nás pro všechny,
jen si ji teď poslechni.

Říká Kuba Jakubovi,
copak se Ti hlavou honí,
copak to máš za uchem,
draka, pandu i s bambuchem.

Kdo si hraje se slovy,
ten už nikdy nezlobí,
ten už jenom hledá rým,
aby vyzněl jako šprým.

Proto veršuj, piš a čti,
dodává to Tobě cti,
budeš chytrý, vzdělaný
pro češtinu dělaný.

Nic Tě nikde nepřekvapí,
neboť slova k Tobě kvapí
a Ty je máš také rád,
vždyť si čarodějný kamarád...

Neboj se a stále piš, ve slovech je kouzelná skrýš!