Co nás čeká, kdopak to ví? Jenom moula hned odpoví. Každý den je novým začátkem a každý další rok je novou etapou. Lidské mraveniště v běhu světa, kdy tisíce rozhodnutí najdou svého výsledku a mnohé sliby zůstanou nenaplněny. Před jedním stojí odvaha změnit život, před druhým rozhodnutí vystartovat k Měsíci a co je přede mnou? Tak to vím jenom já a zřejmě se to nikdy nedovíte. Možná ani já sama netuším, ale nehodlám jen tak stát a čekat. Musím jít, musím zkoušet, musím počítat a násobit, abych došla k předem danému výsledku. A tím není nic jiného, než další rok v plné síle, zdraví, odpovědnosti a zocelených smyslů. Pro sebe, pro Tebe, pro nás i pro vás. Pro každého tu kousek mám, jen se nebojte zaklepat, i vám svého já kousek dám. S příchutí kokosu, s laskavým odleskem, se slzou v oku a zraněným nebem. Stačí jen zavolat, stačí jen říci a už jsme zas v dalším měsíci. A než se nadějem, roky nás minou a já tu stojím se svojí dřinou... Osmičky, devítky, pustíme medvídky, otevřem srdce svá, dáme jim volnosti, již není pro nás dva jiných možností!
Na dnešek, na pátek, těším se na svátek...
Žádné komentáře:
Okomentovat