Sedím v tichosti své kanceláře a přemýšlím nad končícím rokem. Pomalu se opět přibližuje doba, kdy hodnotíme, co se povedlo, pozastavujeme se u toho, co nevyšlo a formulujeme své posuny do budoucnosti. Předpokládáme, co bychom rádi splnili a zamýšlíme se nad svěřováním života pracovního i osobního. Formulujeme svou misi na Mars a specifikujeme jednotlivé kroky vize, jejímž cílem není nic menšího, než zvládnout zemskou tíži. Předpokládáme, plánujeme a někdy zjistíme, že naše ambice nejsou tak úžasné. Nechceme na Mars, nejsme schopni překonat zemskou tíži, nedokážeme vypočítat náklady na vesmírnou cestu. Mnohem raději bychom šli směrem k drobným cílům, jako spokojenost, zdraví, vnitřní vyrovnanost a dosažení vyrovnané moudrosti. A najednou zjistíme, že nestačí jen říci, chci být a budu spokojený, ale musím dodat i to, jak tohoto stavu dosáhnu. Budu se radovat s drobných úspěchů, každý den poděkuji za získané poznání a vyjádřím svůj vděk vnitřnímu i vnějšímu vesmíru. Ať už tedy míříme na Mars, nebo jen do vlastního srdce, je potřeba si svůj úděl uvědomit a vizi pojmout v jednotlivých krocích. Dobře naplánovat, ztotožnit se s jednotlivými kroky a poskytnout si prostor k její realizaci. Jen tak jsme schopni naplnit svůj životní úděl, který máme vyměřen, stanoven a životně ukotven ve svém žití...
Budoucnost patří těm, kteří chápou své poslání a nesou je s hrdostí a odhodláním!
Žádné komentáře:
Okomentovat