Objektivně nahlížet na život je jednou z mnoha dovedností, kterou se učíme po celý čas. Fixujeme poznání, systematicky studujeme a cvičně si zkoušíme, kterou ze získaných dovedností se příblížíme k ideálu. Životními ztrátami a nálezy se dostáváme k dohodám vyššího druhu, které vyplňují veškeré bytí. Vnitřně prosíme o znovuobnovení síly, kterou potřebujeme. Prosíme o milost a pochopení našich omylů, které měříme pohledem doby, situace a vlastní interpretace. Předpokládáme vhodné nakládání s našimi zkušenostmi a přejeme svému okolí i sobě jen to krásné, co můžeme chtít. A přesto šetříme tím nejdůležitějším, co máme vždy u sebe, co platí za všechny poklady světa a umí brány otevírat. Šetříme láskou, dobrým slovem, vhodným činem a bezprostředně podanou pomocnou rukou. Čekáme, až se okolí samo ozve a požádá, jen to už může být pozdě. Snad proto nestůjme stranou, otevřeme svá srdce pro pomoc všeho druhu a neposuzujme, jen tak bude štěstí jen naše...
Říkej co si myslíš, dělej co musíš a žij ve shodě se svými slovy i úmysly!
Žádné komentáře:
Okomentovat