První

A je to tady. Rok se s rokem sešel a zítra zapálíme první svíčku na adventním věnci. Po roce se k nám opět blíží vánoce a já přemýšlím, jak se stalo, že to tak rychle uběhlo. Ještě včera jsem chystala věci na zimní lyžování v Aprice, pak přišly školní prázdniny a těšení se do Londýna. Sotva jsem se obrátila, začal školní rok a teď? Teď už jsou zde vánoce. Svátky dobrého jídla, vzájemné spojitosti, klidného zúčtování a dárků. Těším se a těší mě, že se opět zklidní naše dny, ale taky se divím, jak ten čas rychle pádí. Běží, mílovými kroky postupuje vpřed a jistě brzy zjistím, že je tu další rok. Jaký bude se jen těžko odhakuje, ale můžeme si přát. Být tady, být tu pro sebe, být tu pro milé a hlavně býtů Tady a teď, roztavíme cukr i med. Roztavíme do nové podoby a uskutečníme další velké sny, přání i činnosti, které na sebe navazují a také podmiňují. Nechám se ovlivnit a dubu se své samotě žit.

První či poslední, hlavně že se rozední!