Sobotěnka, sobota, že prý je jen robota. Pro někoho možná je, kdo má špatné údaje. Někdo, kdo si přivstane, tomu slunce přistane. Tomu parťák sílu dá, ke všemu, co se jenom zdá. Člověk někdy sílu má, jindy něco postrádá. Někdy jen tak letí světem, nevnímá, zda je dospělým či dítětem. A pak náhle zjistí záhy, že má kolem dlouhé sáhy. Toho všeho čeho nezná, čeho jemu možná třeba? Netuší a nevnímá, dýchá, běží, dívá se snad očima? Začarovaný je tu kolem les, kam se schoval i ten pes. Mlha, déšť a vítr fouká, kolem leží ladem louka. Je to prostě prosté bytí, naše malé živobytí. A tak stále dokolečka, přichází nám sobotečka...
Od pondělí do pátku, všechno jen ne pozpátku!
Žádné komentáře:
Okomentovat