Jsou věci mezi nebem a zemí, které neovlivníme. Ony se prostě a jednoduše dějí, fungují, existují a nic nezabrání tomu, aby se uskutečnily, až do úplného konce. Člověk tuhle letitou pravdu ví, a přesto nějak doufá, že by to občas mohlo být i jinak. Že by se něco mohlo změnit a mohly by se věci dít tak, jak by se mohlo líbit nám. Jenže na to jsme přeci jen malí páni, abychom dokázali poroučet větru či dešti. Človíček je jen malinkatým knoflíkem, který neovlivní nic zásadního. I když to může znít hrozivě, je to bohužel tak. Svatá pravda, se kterou se lze buď smířit, nebo ji nechat jít. Jiná možnost není, aby se člověk z daného nezbláznil a zároveň měl aspoň trošku pocit, že jeho život je kousíčkem dění jeho...
Co je mého, nechť je mé!
Žádné komentáře:
Okomentovat