Občas vysvitne slunce i tam, kde jej opravdu nečekáme. Najednou se objeví a člověku je v tu chvíli krásně a radostně. Velká tíha a tlak posledních dnů se rozpouští v teplých paprscích a na tváři zůstává pouze milé pohlazení a radost. Je to jako dostat nečekaný dárek, který potěší u srdce a udělá nečekanou radost. Je to kouzlo, které nečekáš a ono je schováno. Přichází ve chvílích, kdy nevíš, že přijde a o to víc je jeho příchod pro tebe kouzlem. A přesně takové bylo dnešní sluníčkové pohlazení. Zahřálo na tváři, u srdce a dodalo dobrou energii do dalších hodin tmy a sychraviny, která se na nás zase chystá. Ale dnes se jí nebojím, protože vím, že obstojím. Se sluníčkem v zádech, je mi hned lépe a klidněji!
Sluníčko je naše zlatíčko...
Žádné komentáře:
Okomentovat