Když ráno, tak moudřejší večera, kde hlava chápe jak jít dál. Nestojí opřená v rukou a nepřemýšlí co se přihodilo a proč. Ví, že musí, úkoly, poznámky, přípravy, úsměvy, příklady a soustředění. Co na tom, že se tělo chvěje a ruce vypovídají službu. Je nutné vzednout síly a přeskočit příkop dalšího dne. A zítra? Zítra už bude nad slunce jasnější, že odřená kolena, bolavá záda a zranění jsou jen důkazem příchodu věku opatrnosti i soustředění. S úsměvem to půjde líp, ale s ostatním si musí poradit jiní. Vidět za další roh a odhadovat možné cesty je zatím nemožné. Proto při pochopení varování vlastního těla mějme na paměti, že ta nám nejsou dána jen pro zábavu. Mají pomoci, mají ukázat, mají otevřít oči a nám prokázat, že jsme všichni zranitelní a zdraví není něco, co máme navždy!
Opatrný buď, když dneš svou hruď...
Žádné komentáře:
Okomentovat