Ještě tak vědět, kterýpak to máme den! Ano je středa, ale není třeti středou v měsíci. Žít takhle v bludné představě ještě několik dnů, tak konec měsíce přijde dříve, než ještě začal. Sváteční dny jsou fajn, ale popletou hlavu. Pondělí je hned nedělí, středa pondělí a víkend je v nedohlednu. Člověk pak může zapomenout či přehlédnout zajímavé aktivity, které jsou spojeny s nezapomenutelnými zážitky. Tak tedy, dnes je středa, je třetí den v měsíci, proběhla zkouška sirén a já mám za sebou poslední aktivitu, která mě přenesla do milovaného prostředí hor, přírody, čerstvého vzduchu a milých lidí. I přesto, že sedím uzavřená v místnosti, cítím vůni posečené trávy, horský vítr a stoupám metr po metru k vrcholu hory. Zavřu oči, proměním se v okřídleného letce a plachtím prostorem, až do nížin. Je to báječný svět, který mohu sdílet, kde mohu pracovat, kde mohu snít a zároveň i být. Ač popletená a plná nejasností, jsem to já, v celé své kráse. Slonisko, ohnisko, medvědí tlapisko, psí čumák s ocáskem, na ruce s obrázkem!
Maluj si, pleť, dopředu jeď...
Žádné komentáře:
Okomentovat