Blýská se na lepší časy a Belgie se blíží asi. Nohy bolí, záda tuhnou, naše srdce přitom jihnou. Chceme poznat celý svět, rádi bychom teď a hned. Co však nelze zařídit, mít u toho celkem klid. Musíme však počítat,, že nás to bude cosi stát Ona trocha námahy, je jak síla odvahy. Přijde, stoupne, převalí se, vždyť už nejsi přece dítě. Musíš chodit, měl bys stát, hlavou bys měl být vždy mlád. Poznávat a objevovat, sám i sebe překvapovat. To pak dojdeš tam i zpět, v Antverpách si hnedle teď. Kroky potom klidné jsou, nikam nic už nenesou... Zklidní, ztlumí, spějí, tělu, duši prospějí.
S diamanty, bez, mám rád českou ves!
Žádné komentáře:
Okomentovat