Když se cítíš, že už to horší být nemůže, většinou tě situace přesvědčí o opaku. To, co se zdá být nepředstavitelnou bláznivou bolestí, která se nedá zvládnout, je vystřídáno ještě větší bolestí, která kouše a nedá klidného odpočinku. Co dělat a jak se tomu postavit? Léky nezabírají, vnější pomocníci nedokáží pomoci a ty jen sedíš, tupě zíráš a občas běžíš k vyprázdnění. Kdyby se tak daly vyložit všechny stestky, bolesti a neřesti, jak by se kolikrát ulevilo. Byli bychom oproštěni od tíživosti i tlaku, který v ničem nepřispívá a mnohé odnímá. Také život by byl jednodušší, neboť všechno kolem nás by oplývalo krásou, kterou bychom byli. Život by plynul bez komplikací a bolesti by nebylo potřeba. Jen pohodový pocit plnosti a všeobecného míru by umocňoval fakt, že jsme tady a teď, že máme vše, co můžeme mít a každá črta života je naplněna radostí, smíchem, dobrou náladou i krásného pohybu, jež nebolí...
Co zabolí, to přejde! Co nebolí, na tom nesejde!
Žádné komentáře:
Okomentovat