Chci se tisknout, chci se smát, přesto musím poád hrát. Mě to vážně nebaví, co lidičky si postaví. Na zahradu přehradu, do okna dobrou náladu. Já se potom nedivím, že své věci nevidím. Že jdu s rukou nad hlavou a procházím zahradou. Na zahradě pejsek běhá, jaká z něho září něha. Toho já chci obejímat, on mě bude mít tak rád. Čumáčky si očicháme, pak si něco k snědku dáme. A pak už zas běžím dál, pejsek hlídá velký sál. Až se budu vracet zpět, povím mu jaký je svět. Barevný a kulatý, s ušima až na paty, s chlupatými kožíšky, co vylezou vám pro šišky. Zajímavě hlavu kroutí, něco kouká na nás z proutí. To jsou něčí nožičky, třeba jen od žabičky. Hop sem, hop tam rychle pryč, než nám vezme ten náš klíč. Zítra zase budem běhat, pro dnešek toho můžem nechat. Nový den a jiný sen, budem hrát a živit jen...
Od zvířátku k poupátku, někdy je to pozpátku!
Žádné komentáře:
Okomentovat