pondělí 5. března 2018

Podivná

To jsou věci na světě, že lítáme po planetě. Že člověk mnohé nepochopí, i když se vzduchu chopí. Jsme to ale tvoři chytří, kteří vždycky rychle zbystří. Když je problém na spadnutí, když se k hněvu jeden nutí. Voda, mráz a vítr k tomu, vezmeme si je dnes domů. Možná také zítra budou, spěchat za tou dnešní nudou. Od zítřka až do neděle, budeme se míti skvěle. Budeme si užívat, toho co má každý rád. Toho co je pořád málo, i kdyby tu stále stálo. Toho, co je vždycky moc, uděláme každou noc. Uděláme, zachováme, proto se přec rádi máme. Proto jsme tu stále spolu, abychom už zvládli školu. Aby každý další krok, byl zase velký skok. K radosti a vyrovnání, pořád máme své srovnání. Stále jdeme dál a dál, i kdyby tu svět si stál. Nemůžeme přešlapovat, musíme se stále chovat, jako by to všechno kolem, bylo jedním velkým kolem. Proto stále pospícháme, i když nic na práci nemáme. Protože jsme zvyklí na to, že to stojí vždycky za to. Ptát se nemá žádnou cenu, věnujme se jenom senu. To nám radost pohlídá, i když nejsi nelida. I když smích Tě neopouští, stále hledáš něco v houští. Přestaň už se hnáti dál, na odpočinek má právo i král!

Podivně se kolem kroutí, zeleň, stromy, holé proutí...

Žádné komentáře:

Okomentovat