středa 21. března 2018

Neohrabaná

Když se nedaří a všechno padá z rukou, je lepší někam se schovat, uklidit se a přečkat den pohromy bez úhony. Známe to všichni, den začíná jako obvykle, nic nenasvědčuje tomu, že vzduchem budou létat hrnečky, rozlévat se voda, čaj a záda budou mokrá od batohu. Všechno je ulepené, sotva dorazíme do práce je nutné se převléknout, usušit, vyčistit zaschlé skvrny a pak se konečně pustit do práce. Ale ouha, i tady čekají mnohé nástrahy. Čaj si skáče, jak se mu zlíbí, voda teče za skříň a ruce se třesou víc, než před chvílí. To přeci nemůže být pravda, nejsem tak neskutečně nešikovná! Uklidni se, zklidni mysl, dýchej, zavři oči, hluboký nádech, výdech. Ta vidíš, po otevření očí už to není taková hrůza. Prostě si připusť, že nemůžeš být vždycky stoprocentně akční a někdy se jednoduše nedaří. No a dneska je právě ten den D. Nevzdychej, pomaličku bez jednu činnost za druhou, dopředu se neobávej a všechno dobře dopadne... Zítra se probudíš a budeš to zase Ty. Velká, šikovná, aktivní, nerozlévající, přpravená mamina! Dnes jsi prostě malý nemotorný Míšánek, co měl moc rád tatínek.

Od Míšánka k Medvědici, zítra už máš pod čepicí...

Žádné komentáře:

Okomentovat