A jsme opět na počátku všeho dění. To, co jsme si nikdo nepřál, se opět stalo realitou našeho dne. Žít, pracovat, uskutečňovat i radovat se budeme i nebudeme. Nebudeme se sdružovat, nebudeme učit, ani se učit, nebudeme normálně fungovat a budeme se zase o trošku více bát. Nebudeme normálě žít, protože normálního v tomto světě není skoro nic. Vrhneme se opět o několik měsíců zpět a budeme čekat, jak tohle všechno dopadne. Zda budeme schopni, zda překonáme, zda zatočíme s neviditelným nepřítelem. Dnes víme jediné, že nic nevíme a nic není jisté. I to, co je právě teď skutečnost, může za minutku být něčím v pouhém propadlišti dějin. Inu, nesmíme ztratit odvahu a musíme se držet tak, abychom se dočkali těch lepších zítřků. Bez deště, bez nemocí, bez strachů a s dobrou náladou...
Úsměv je nelepší medicína!
Žádné komentáře:
Okomentovat