Co se událo, už se nedá změnit. Co se řeklo, už se nedá vzít zpět. Co člověk promarnil, to už nevrátí. Čas, který tak neskutečně běží, se nedá zastavit. Rádi bychom se někdy zastavili, stopli ubíhající vteřiny a prožívali je znovu a znovu a znovu. Snad proto, že víme, že čas je nenávratnou řekou, do které nevstoupíš dvakrát, snažíme se prožívat své dny intenzivně a naplno. Díváme se kolem, hltáme co přichází, nevracíme se a jdeme stále vpřed. Rosteme, sílíme, voláme, hledáme, pátráme a sledujeme, co se děje. Prožíváme, získáváme zkušenosti, dáváme a bereme, co se nabízí. Co kdyby už další příležitost nepřišla? Milujeme, pečujeme, prozorumeje, radujeme se ze života, bavíme se, přijímáme, děláme věci tak, jak nejlépe umíme, žasneme a oceňujeme, získáváme vniřní svobodu, ztrácíme klid a pevnou půdu pod nohama. Přesto žijeme naplno, v rovnováze a s pocitem dobře vykonaného díla. Jen tak dokážeme čelit tomu, co přijde, dobru i zlu v nás a stále toužíme po dalším poznání. S důvěrou se obracíme na ta, jež mají zkušenosti a učíme se rozhnodnout. Věříme a v tom je naše síla!
Jsme součástí vnějšího světa, se všemi jeho pravidly, jež musíme respektovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat