Stěhování se z místa na místo. Nikde není klidu, ani většího pokoje. Od samotného rána se propojuje jedno s druhým. Každý se cítí ohrožen a nikdo není překvapen. Jako obvykle se proměňuje den v noc a noc v den. Ráno je moudřejší večera, ale večeře se sama neuvaří. Tak jako ušpiněné prádlo se samo nevypere a jídlo samo nenakoupí. Člověk neche být jen morousem, který si stále na něco stěžuje. Ale nějak takto to jde a jinudy ani krok. Od přímého k virtuálnímu, od osobního k pracovnímu, do písmene ke slovíčku, od zrníčka k zrníčku. Jen relaxační hudba navozuje pocit klidu a bezpečí. Je sice jen pouhým zdáním, přesto je pocitem, který se usídluje pod kůží. Není špatné cítit klid a bezpečí, jistotu a vyrovnanost. Vždyť člověk se rád nechá uklidnit a unést pozitivismem i dobrou náladou. S úsměvem je život hezčí, lehčí a nohy po něm krásně křepčí...
Usmívej se, radost měj, s láskou dobře zacházej!
Žádné komentáře:
Okomentovat