Chodíme světem, nasloucháme, bezděčně vyslechneme a vidíme mnohé. Každý člověk, i jeho příběh, jsou jedinečným a cenným zdrojem poznání pro nás samotné. Každý den, kdy pozorně posloucháme, věnujeme se svým blízkým i sobě samým, se učíme. Nejen to, jak se vypořádat s vlastním životem v době těžkých, ale také to, jak si užívat nadhledu nad neskutečnou realitou. Mít možnost naslouchat, sdílet a uvědomovat si kroky života člověka, je důležitou součástí dozrávání každého z nás. Žijeme totiž v době, která je hektická. Snažíme se stihnout domácnost, rodinu, vysoké pracovní nasazení. Platíme účty, chodíme k potřebným, zažíváme přehlcenost informacemi a ztrátu vlastní identity. Někdy je totiž úplně nejdůležitější umět se zastavit, přemýšlet a sdělovat to, co cítím. Sdílet své pocity, najít prostor pro běžnou komunikaci a vytvářet si dostatečně vhodné zázemí pro pozitivní myšlenky. Abychom mohli spokojene žít, musíme si být vědomi všech svých myšlenek, nálad, pocitů i emocí. Měli bychom je umět správně vyjádřit a pracovat s tím, co je nám dáno. Dnešek není to hmotných statcích, ale o duševní rovnováze a myšlenkovém naplnění vnitřního i vnějšího světa každého z nás.
Děkuji za cítění, i když je to někdy k zbláznění!
Žádné komentáře:
Okomentovat