Překládám, překládáš, překládáme, doma si to pěkně dáme. Od začátku do konce, jsme tu zase za pitomce. Snažíme, pracujeme, z bytu se však víc nehneme. Pokud vůbec, pak jen tam, kde jsi každý vždycky sám. Do přírody, do hospody, lákají nás všechny svody. Jenže nikam nemůžem, tak jak si zas pomůžem? Nijak říkám pánové, počkáme si na nové. Nové, další restrikce, budou plné ulice. Obchody a hřbitovy, tolik člověk naloví. Kam se jenom podíváme, tam se prací zabýváme. Škrábance a jídlo, není dobré bydlo. Raději a úplně, seděli bychom na vlně. Seděli bychom na stráni, kde vítr se vlasy prohání. Hádali bychom, kdo, co kdy, i když už nevím zda to ví. My přesto jaksi tušíme, že práce nás přec nemine. A tak se dáme do díla a zítra, zítra už zase bude bílá...
Miluji barvičky, a to již navždycky!
Žádné komentáře:
Okomentovat