Vůně dálek, prostoru a světa, který je uschován hluboko v našich srdcích. Blankytně modré moře, ledovcově nazelenalý proud vodní tříště, zmrzlé hořce kvetoucí vysoko v horách, huňatý kožich salašnického psa, omamná vůně citrónových květů či svěží vysokohorský vzduch. Zavřít oči, přenést se tam, kde to milujeme a pomoci těm, kteří to právě nejvíc potřebují. Skutečnost je nadosah natažené paže a přesto tak vzdálená opravdovému prožitku. Byť se situace nemění a všechno nasvědčuje tomu, že cestovat budeme jen v uzavřených hranicích státu, nevadí. Mnohé máme tajně ukryto v našich duších a jakmile to situace dovolí, opět vyrazíme. Kam, kam to bude? No přeci za poznáním, novými zážitky, společným dobrodružstvím a krásami světa, které na nás čekají. Byly tady tisíce let, tak to ještě jedno osamocené léto vydrží a pak se zase uvidíme. Spojíme ruce, nacpeme baťoh a pak už nám nebude nic stát v cestě!
Hurá, čeká nás zase túra...
Žádné komentáře:
Okomentovat