Jaká bude budoucnost v tuto chvíli netušíme. Mnohé očekáváme a s jistou netrpělivostí zvedáme oči k těm, kteří řídí naše současné životy. Mnozí z nás očekávají rozhodnutí ohledně své budoucnosti z nejvyšších míst. Jiní již odhodili ostražitost a vzali útokem znovu otevřená místa. Parky se postupně naplňují maminkami s dětmi, hřiště jsou zabrána sportuchtivým i mladežníky. Lavičky v parcích jsou plné seniorů a přesto je to všechno jiné. Na ústech máme roušky a nevidíme, jak se náš protivník tváří. Je zrovna v usměvavé náladě, nebo se chystá s našpulenými ústy vynadat nám za přílišnou blízkost? Co si máme myslet nevíme a tak raději nestoupáme tam, kde bychom normálně byli. Naopak vstupujeme na příliš tenké vrsty vztahů, které snad ještě chvíli vydrží. Jak dlouho ještě, nikdo netuší, ale většina si přeje, aby to již bylo za námi. Abychom se mohli vráti s kliden v srdci k běžným činnostem. Ke škole, ke sportovním aktivitám, které máme rádi, jeden k druhému a všichni dohromady! Nutné jsme snad překonali a teď ještě vytrvat v čase. Ať už bude dlouhý, bystrozraký či široký, na vysněné dálavy nás jistě přenese...
Neboj se snít, ať máš i ty klid!
Žádné komentáře:
Okomentovat