Bláznivé dny doplněné o bláznivá doporučení. Tak nějak si žijeme v době karantény a nouzového stavu. Nepřipraveni na cokoli, co nyní prožíváme. S vědomím nejisté budoucnosti otevíráme nové dny a snažíme se žít, jak jen nám stav dovolí. Chodíme jen tam, kam nechodí ostatní. Pracujeme jen tolik, kolik dokážeme zvládnout. Ukrajujeme větší krajíce, než jsme schopni sníst a věříme, že zítra už to bude všechno zase v normálu. Co je ovšem normální? S čím je spojena normalita našich dnů? Kolik zbytečných i nezbytných věcí můžeme a musíme zvládnout? Jakkoli se bojíme, přesto věříme, že všechno se v dobré obrátí a náš svět opět bude plný radostí a zářivé budoucnosti. Měsíce budou utíkat stejně rychle, jako utíkají i nyní. Jen my pod vlivem prožitého uvěříme, že nic není zadarmo a všechno má svůj čas. S tím půjdeme dnes spát a zítra se probudíme, abychom opět čelili nástrahám dnů, které nás teprve čekají...
Nebojím se nic, zítra bude hic!
Žádné komentáře:
Okomentovat