Od rána až do večera snažím se být pilná včela. Sbírám, létám, pobrukuji, i když lenost kolem bují. Já mám dneska velký den, možná se mi splní sen. O čem sním a copak s ním? To vám jen tak nepovím. Mám to v srdci uzavřeno, jako svoje velké věno. Jako sen co dobře ví, že nikdy není poslední. S přáním jde si na ruku, že nikdy nemáš záruku. Zda se splní, zda ti vyjde, i když ostatní ti přijde. Snad proto se tak v tichu těším, že si svoje přání střežím. Dneska malá kapičky, zítra už je loužička. Od loužičky tlapka malá, někde se tu vyklubala. Sedí, kouká, tiše kníká, to mi asi něco říká. A v tu chvíli já už vím, že tu tlapku nepustím. Už je se mnou spojena, už jsem víc něž lapená. A pak že jsou přání skrytá, život nám jich denně skýtá. Od čumáčku k pelíšku, od hvězdičky k čeníšku. Den je jako malovaný, z tajností je udělaný. Stačí jen se kolem dívat, jako ptáček klidně zpívat, jako včelka pilný být, život v plnosti si žít. Nádhera a líbeznost, není jí tu nikdy dost. Pro každého kousek světa, svoji krásu má i věta. Stačí jen se dívat kolem, býti spolu a to honem!
Bez lásky a poctivosti, nedospěješ do svých cností...
Žádné komentáře:
Okomentovat