Rok se s rokem sešel a opět nastal ten slavný den, kdy slavíme. Letos to ovšem nebude obyčejná oslava, letos bude jiná. Už od včerjška přemýšlím, co všechno bych měla prozradit a jak se postavit k faktu, že už jsi zase o rok starší. A že těch báječných let už bylo, je nutné každý připomenout. Jenže to bychom slavili ještě příští týden. Ale vlastně, proč ne? Kolika lidem se podaří projít životem a mnoha peripetiemi se vztyčenou hlavou a úsměvem na rtech? Kdo dokázal, že rodina je to nejpodstatnější, čeho si žena má všímat? Kdo vždycky stál při nás dětech i manželovi, i když jsme zrovna neměli čisté svědomí? Ano, Ty jediná, která nás máš všechny přečtené, jsi s námi spojena pomyslnou pupeční šňůrou a dohlížíš nad našimi kroky. A za to vše Ti patří náš díky a velká úcta. Nebýt Tebe, nepoznali bychom co skrývá slovo mamka, babi vlk a babušák Marušák. Zní to prostě, ale díky za vše a mnoho dalších šťastných, zdravých, smysluplných a bezstarostných let...
Léta běží, děti stárnou a maminky stále zůstávají!
Žádné komentáře:
Okomentovat