Oči běží po řádcích, informace skáčou jedna přes druhou a hlava se snaží zapamatovat co nejvíce. Ráno netknutá, večer přeplněná a zítra snad usazená? I tak vypadá sobota v podání nepříznivého počasí a pracovních povinností. Hlava se točí, tělo nevládne a přesto plná zodpovědnosti za další osudy každého a všech, dnes uléhám. Nevím, zda stejně rychle dokážu zklidnit mysl, ale věřím, že dobré nasazení a rychlá procházka udělají své. Odlehčí zmoženému dni a vytvoří prostor pro celkovou regeneraci. Bude jí potřeba, protože zítra nás čeká další den a po něm mnoho následných. Pokud s touto rychlostí vydržím, pak jedině tehndy, když stejnou rychlostí budu odpočívat. Jen tak zůstanou síly zachovány a rovnováha může být nastavena. V opačném případě taky půjdu, ale hodně rychle tam, kam mohou všichni, kdo rezignovali na sebeúctu a sebepochopení. Jedinou cestou by mohla být cílenost i šílenost zároveň. Proto zpomalím, zklidním se a pochopím, co je zřejmé Den má jen omezený počet hodin a já jen vyčerpatelnou zásobu energie. Obojí se musí obnovit a nechat běžet jen tak rychle, by motor nebyl přehřáty a nepokazil se! To by pak nastal ještě větší a rychlejší spád do hlubin a vnad!
Rychlost je síla a já jsem jen křehká víla...
Žádné komentáře:
Okomentovat