Jsou chvíle v životě každého člověka, kdy v sobě dokáže objevit netušené možnosti. Většinou tak činíme pod vlivem stresu, trémy či neočekávaných událostí, které nás v životě potkají. Nenadále a nic netušíce se jsme hozeni do víru dění. Musíme reagovat, musíme se nějak zachovat a ideálně nepůsobit, jako slon v porcelánu. Úkol to není jednoduchý a čím víc je překvapivý, tím víc nás dostává na kolena. Ztrácíme řeč, červenáme se, trémou se nám třese hlas a nepoznáváme sami sebe. A přesto jsme to my, kdo tady stojí a je nucen se podřídit nastálé situaci. Ač si v duchu představujeme, jak budeme reagovat, nikdy to není takové, jako ve skutečnosti. Pořád jsme totiž spojeni vedomím, že je to jen jako a nic se od nás neočekává. Máme promyšleny mnohé strategie a jsme přesvědčeni o tom, že nám se nemůže stát, abychom zůstali beze slov stát. Ale opak je pravdou! Ač připraveni, přesto zaskočeni stojíme beze slov a nevíme, co říct...
Očekávej jen to co přijde a s ostatním se vyrovnej, jakmile to nastane!
Žádné komentáře:
Okomentovat