Všechny cesty vedou do Říma a každý člověk se těší domů. Stejně je to i u nás, kdy po dvou týdnech míříme do našeho domova. Cesta není douhá, přesto úmorné vedro a silný provoz způsobují, že dojezdový čas se prodlužuje. Ještě, že existují tak krásná místa s dobrým jídlem, jako je salaš Krajinka. Zde nás nasytí, napojí, dobře vybaví na další putování do krajů slezských. Vytrváme a nakonec se nám podaří dorazit domů. Horko je i tady, ale jsme doma. Se Šmudlou, hromadou špinavého prádla a mnoha báječnými zážitky, které se zdají neskutečné. Jen vlastní vědomí, které ví, že jsme opravdu ona milá místa navštívili, ví, že neskutečnost se stala skutečností. Prožili jsme plných dvanáct dnů na cestách, projeli třemi státy, navštívili dvě hlavní města, zdolali několik horských tatranských vrcholů a ujeli tisícdevětset kilometrů...
Pěšky, autem, lodí i lanovkou, buď sebou a nebuď bábovkou!
Žádné komentáře:
Okomentovat