Předchozí

Trvalý tlak a nad sebou mrak,
copak je možné, aby žil drak?
Chrlil si oheň a pálil vše kolem,
jakoby nevěděl, že nelze žít honem.

Koním se utíká, psům se dá věřit,
co však si můžeme spolu si svěřit?
Snad jen to co chceme a můžeme dát,
abychom opět zas mohli se smát.

Není nic ztraceno,
nechci žít na černo,
létat a dovádět,
lumpárny provádět.

Smát se a mít se rád,
se psem si pořád hrát,
své kluky milovat,
okolí malovat.

Dopřej si chviličku,
vem lásku na lžičku,
nechej ji prostoupit,
líp se ti bude žít...

Ať jsi dnes šťastnější, nežli dny včerejší!