Borůvčí

Hody, hody, doprovody,
deje borůvkový koláč dobrý,
nedáte-li koláček,
dejte aspoň knedlíček.
Nedáte-li knedlíku,
najdeme si okliku.

K borůvkám se dostáváme,
s masem si je vychutnáme,
možná také s palačinkou,
pocvičíme si tam s činkou.

Borůvky a borůvčí,
nikde žádný rozhodčí.
Kolem vůně frgálů,
jídla je pořád pomálu.

To je tak když kluky máte,
jídlo chvíli nehlídáte.
Potom chybí, ráno, večer,
ať už člověk něco peče.

Možná trocha disciplíny,
nemusí už nosit plíny.
Neb už puberta je zde
a mnohdy je vše kouzelné.

Jídlo mizí
a já s ním,
možná to pak
dokončím.

Možná to i přežiju,
večera se dožiju.

Nejvíc se pak těším zas,
až bude všemu řádu čas,
až se budem dobře mít,
společně si krásně žít!

Borůvkové mlsání, jejak velké klesání ...