S odhodlanou odevzdaností se díváme vpřed. Netušíme, co nás čeká a přesto jsme plni očekávání, jaký bude další krok. V hlavách zní ozvěny hesel doby nedávno minulé a jako stín se drží v patách skutečnosti, jež nelze pominout. Proud vody se žene dál a ohromné množství čehosi je stále s námi. Nesrozumitelnost jazyků a nečitelnost vět dává tušit, že náš svět se mění. Je jiný, nový, neskutečně skutečný a přesto úplně stejný. Jsme tady my, lidé, svázáni s přírodou a ta je naším hybatelem. Bez deště, mraků, živné půdy, vláhy, lesa, bylin a rostlin nejsme schopni přežít. Rostliny, květiny, byliny a veškerá zvířena jsou s námi propojeny, dalece na obzor našeho vědomí. Malý ježek se svou poctivou chutí na žížaly, moucha vsítěná do tenat pavoukovy léčky a medvědí borůvkové pochutnání. Ač nechceme věřit mnohému, jedno je jisté, musíme zachovat v rovnováze náš život s životem našeho okolí. Neboť to je jediná možnost k novým zítřkům a dalším generacím...
Máš-li rád zvířata, umíš milovat lidi!
Žádné komentáře:
Okomentovat