Život podle plánů, přesný harmonogram činností a dění, které musíme vidět, slyšet, prožít, uskutečnit. Jinak si nedovedeme ani představit svůj současný život a přesto je možné žít neplánovaně. Jen tak, jak věci příjdou, řešit je. Jen tak, jak se vyskytnou radosti, užít si je. Jen tak, jak příjdou starosti, vyrovnat se s nimi. Můžem jít, můžem snít, můžem se strachovat i radovat. Radost přijímat, sdílet i rozdávat. Stejně jako smutek rozprostřít do času, který kolem běží. Pro mnoho lidí nepředstavitelné, přesto možnost, jak jít svou cestou a v rámci každodenních starostí vyjít se vztyčenou hlavou. Jen s tím, co jsme schopni zvládnout, co můžeme mít, v co můžeme doufat a je možné chtít. Postoj, který zaujmeme nejen vůči sobě samým, ale také směrem k okolí, které pochopí, vyrovná se a nastaví zrcadlo slunci. Jeho odlesky nás doprovodí až tam, kam budou znít naše kroky a hlesne náš hlas. Dál už jen my a čas...
Neztišuj hlas, má tolik krás!
Žádné komentáře:
Okomentovat