Akce zet a nikdo není k nalezení. Propagace byla vábivá, každý se předháněl ve slibech a vzletných slovech, přesto se našlo jen málo těch, kteří je vyslyšeli. Čím to je, že se stáváme stále více otupělými? Neslyšíme co, co slyšet nechceme, nevidíme, co vidět máme a jdeme si jen za svým prospěchem. Není to jen pobytem v zamořeném území, musí to být v nás. Pokud nám není lhostejné co se děje kolem, nemůžeme projít život bez toho, aniž bychom pomohli. Pokud víme, že existují věci, které nám nejsou příjemné, tak je neděláme, ani když by nám přinesly kýžený prospěch. A naopak, když jdeme jen prospěchářsky za svým, nehledíme vpravo ani vlevo, je jedno, kdo stojí v popředí. My jdeme a ostatní je nám fuk! A takto je to stále... Od začátku, do konce, potkáváme žíznivé saně, které jsou připraveny. A co my na ně? To se ještě ukáže, až se prokáže, kdo je na čí straně! Buď nám bude jíst z dlaně, nebo si koupíme sáně...
Saně bez daně, káně na ráně!
Žádné komentáře:
Okomentovat