Ne, to nejsem já! To musí být někdo jiný, kdo tady tak křičí. I když vím, že moje tělo přímo řve, schovávám jej před ostřížími zraky těch, kteří škodí a chtějí ublížit. Není jednoduché vcházet do života s nejistotou, mít ji v hlavě a stále se k ní obracet! Jak tohle může skončit víme všichni, takže je nutné bojovat. Schovávat se, radovat z maličkostí, být tam, kde mohu být platný a pokračovat v nastaveném tempu svého nasazení. Jen tak mohu překonat nesnáze, změny, každodenní výkyvy tam a zpět. Jen tak mohu čelit překážkám, které ani nejsou vidět. Jen tak mohu jít životem se vztyčenou hlavou a otevřeným srdcem, které je připraveno vnímat každý podnět i drobný paprsek radosti. V čem? V každém z vás, ve věcech kolem nás, které jsou připraveny a plné krás...
Otevři oči a neopouštěj své srdce!
Žádné komentáře:
Okomentovat