O čem to mluví? Co mi chce sdělit? Jaká je podstata děje, který se děje? Jak mohu pochopit to, co neumí vysvětlit učitel? Není snad i toto podstatou jeho práce? Hra se slovy, umění imaginace a fantazírování není jen pro snílky. Měla by být součástí našeho života, abychom nežili jen v tvrdé realitě. Ja dokáže někdy zranit, aniž cokoliv řekne. Stačí jediný pohled a víme, co mělo být řečeno. A pak tu stojíme, díváme se v dál a přemýšlíme, co bude dál... Jít s hlavou schoulenou a v rukou držet světlo. Mít srdce zlomené a neříci vždy všechno. Být tam, kde jiskřivé paprsky rozehřívají ztuhlost těla a uvědomit si součást koloběhu života. Dnes jsem tady a zítra už nemusím. To co bylo dáno, je k mání a nikde to neslyším. Jen tiché šplouchání a ruku podání, před nás pohání a těžkosti zahání!
Jdi tam, kam musíš a neohlížej se zpět...
Žádné komentáře:
Okomentovat