Ještě kousek, už tam budem! Za tím dalším velkým dubem. Tam už najdem slunce svit, tam už budem stále žít. Kolem smrky, žádné frky, jenom hlavy s dlouhými krky. Tam se bude dobře žít, tam budu mít ten svůj klid. Malou velkou chaloupku, bez nudy a tří chloupků. Tam mě klidem provází, srnky, ježcí, kombáci. Plyšová či krásně živá, zvířátko se na mě dívá. Ja jsem v ráji, já se mám, tady hlavu uschvám. Tady budu odteď žít, od všeho si dám svůj klid. Tady duše pookřeje, tady slunce pořád hřeje. Tady vzadu za smrkem, nemůžeš být nanukem. Tady můžeš volně žít, sama sebou klidně být! Nikdo neví, kde jsem skrytá, od dveří hned všem se škytá. Já jsem tady za smrčkem, se svým milým Baryčkem!
Ať je zima nebo mráz, najdi si svůj zimostráz...
Žádné komentáře:
Okomentovat