neděle 1. října 2017

Komínová

Vůni sazí, na tu sází, každý kdo dnes hlavou hází. Specifický ruch i čuch, kolem létá hejno much. Podzim přišel a s ním splín, že nás čeká krátký den a pak jen stín. Nic s tím ovšem nenadělám, neubráním se všem změnám. Rok si plyne a já s ním, dnes je jaro a pak podzim. Do zimy nám kousek zbývá, kratší nežli chleba skýva. Jaká bude? Co já vím? Po zimě si odpovím. Přijde opět jaro s létem, zahrada pokryje se květem. A já možná budu jinde, kde znalostí si někdo všimne. Kde píle, radost z poznání, obdiv, víru dohání, Kde snad budu větší klid, pro práci pak budu mít! A teď opět zpátky na zem, pokryté už přízemním mrazem. Užít si sluníčka svit, který v zimě nebudu mít...

Od komína k podzimu, těším se zas na zimu!

Žádné komentáře:

Okomentovat