Nic se nechce vymýšlet, hlava dnes nepracuje a jeden jen na první stupeň. Vytáhnout, uložit, zařadit, zastrčit, přidat prášek a pustit. Za hodinu vytáhnout, pověsit a tak pořád dokola, dokud všechno špinavé prádlo nezmizí a nebude čisté. Jak vidím tu hromadu, tak si říkám, že jsme museli být pryč alespoň několikd týdnů a ne jen sedm dní. Ponožek se po zemi válí, jako by u nás bydlela stonožka a trička nosil medvěd v zimním spánku. Nedá se nic dělat, i to je daň za dlouhou jarní dovolednou, která za všechn tyto útrapy stojí. Bez toho bychom ani nevěděli, jak moc nám věci rostou, stárnou a co dalšího je potřebné dodat do výzbroje. Někdy je to fajn, udělat si představu o svých možnostech a pak je v pravou chvíli použít. Snad proto je mi celkem jedno, že to zde vypadá, jako v nějaké prádelně. Zítra už nebud po všem ani vidu, ani doslechu a já budu ve svém pelechu se jen hřát...
Krásný sobotní den bez špinavého prádla všem!
Žádné komentáře:
Okomentovat