Známé tváře, povědomé aktivity a den jako každý jiný. Přesto ona uvědomovaná popularita ještě není zárukou nejpodstatnějšího poznání. Byť jsme životem vtahováni a manipulováni do určitých rolí, máme také možnost tyto měnit a přetvářet. Není pravdou, že to, co je jednou dáno, bude vždycky platit. Spíše se zdá, že člověk se neustále přetváří a tím se dostává do nových dimenzí a vztahů. Rády bychom se pohybovali ve známých prostředích a dělali rutinní činnosti. Přesto jsme nuceni se neustále proměňovat a reagovat na podněty z vnějšího světa. To, co se ještě před chvíli zdálo jako pevná součást světa, může být v minutě pryč. Vznikne mezera, s velkým otazníkem, co bude dál a jak nahradit nenahraditelné. Je zvláštní nechat si hlavou procházet myšlenky a vracet se k tomu, co bylo. Ještě zvláštnější je pak hledání toho, co bude. Už jen fakt, že něco bude, je spojen s mnoha otazníky. Bude, nebo si jen myslíme, že bude? Je to stejné, jako v případě rozhodnutí, co bylo dřív, vejce, či kuře? Neumíme správně odpovědět, protože vhodné vysvětlení je někde mimo dosah dokazatelných faktů. Snad proto se držíme známého a to co je nám cizí poznáváme pomalu a s jistou dávkou opatrnosti. Ta není nikdy na škodu. Může pomoci a může ulehčovat to, co je jinak složité a na první pohled spletité.
S rozvahou za odvahou měnit to, co je většinou neměnné...
Žádné komentáře:
Okomentovat