Uhranutě sedím a nestačím se divit. Tohle všechno je nutné pročíst, abych se mohla pohnout z místa? Kdo si to vymyslel a proč? Zapálení pro věc je jen jedna strana mince. Už rub může znamenat kapacitně neřešitelný problém. Jsme jen lidé, máme jen omezené časové, ekonomické i vztahové možnosti. Dlouhodobými přesahy můžeme dosahovat zajímavých výsledků, ovšem také ke kolapsu již fungujících procesů. Je to jako se stroji, které když používáme a neudržujeme, prostě a jednoduše zkolabují. My ani zdaleka nedosahujeme takových výkonových a kapacitních výsledků, jaké mají stroje. Jsme myslícím soukolím jednotlivostí, vytvářející plnohodnotný celek. Musíme se neustále udržovat v chodu a dodávat potřebnou energii k dosažení požadovaných výsledků. Měli bychom se řádně, krok po kroku snažit získávat malá vítězství, která v celku znamenají život. Mnohdy stačí k vrcholu jen malý krůček, jindy musíme zdolat hluboká údolí a strná stoupání. Jen tudy vede cesta, která nás nakopne vpřed! Proto i já jdu dál, i když bych raději zůstala stát. Nejde to, život musí někam jít, něco chtít a stále mít...
Zkusme být sami sebou a nedělejme to, co ostatní, ale je to, co sami chceme!
Žádné komentáře:
Okomentovat