Vystupují jako hory z krajiny, zařezávají své ostré plochy do všeho kolem sebe a svou monumentálností překvapí. Vyčnělek, zářez, skus i zbrus, tak to vše za nás činí naše zoubky. Přežvykují nabízenou potravu, klapou o sebe a drkotají. Při smíchu se obnažují v celé své kráse a ve vzteku dokáží ublížit. Něco naprosto běžného, neoddělitelného od lidské podstaty a přesto velmi zváštní. Z čeho, jak a proč vznikly zuby? Proč máme zuby i na účesech, látkách či oblečení? Proč nás fascinují tvrdé hrbolky v našich ústech? Snad proto, že jsou, snad proto, že nám pomáhají, snad proto, že je skoro nevnímáme, snad proto, že je prostě máme. Zuby, zoubky a zoubečky jsou ozdobou mnoha zvířat. Takový lev bez zubů by byl poměrně mírumilovné zvíře, kterému by možná stačily drápy!? Ale co třeba zajíc? Umíte si představit ušáka bez zubů? Já tedy ne! Zuby k němu patří, tak jako krásná ouška a ještě krásnější chundelaý ocásek. Prostě je to tak, zuby se objeví, slouží a jsou tu pro nás, tak je hleďme ošetřovat, aby nám vydržely co nejdéle... Jen tak je budeme moci vystavovt při smíchu, při polibku, při komunikaci, při zpěvu i při tanci!
Za krásné zuby a upřímný úsměv po celý den...
Žádné komentáře:
Okomentovat