Stojíme na prahu dalšího dne, čelíme novým výzvám a pokoušíme se nalézt příhodnou cestu pro další putování. Každým dnem, každičkým okamžikem uskutečňujeme rozhodnutí, vážíme varianty a hledáme optimální řešení našich problému. Vycházíme ze současných situací a snažíme se eliminovat chyby pro budoucnost. Uděláme řadu svých chyb, protože subjektivně volíme ty varianty, které se nám zdají nejlepší. Není bez zajímavosti, že každá nová generace se pokouší vyhnout věcem, které dělali jejich rodiče, ovšem časem zjistí, že jejich život je také plný přešlapů, omylů a nepříjemných chvil. Každá volba je totiž něčím, co musíme sami rozhodnout, uskutečnit a následně nést důsledky těchto rozhodnutí. Pokud se podaří zvolit optimální cestu, je to dobře. Pokud dojde k omylu, hledáme příčiny, snižujeme důsledky a nalézáme klidný přístav. Z mnoha životních situací vyplynulo, že optimální je pojem velmi relativní a nelze jej chápat absolutně. To co může být optimální pro mě, nemusí vyhovovat obecně. Snad proto je cesta za optimálností stejně marná, jako cesta za dokonalostí! Stojí za to se po ní vydat, hledat, uskutečňovat, pátrat, přesvědčovat i experimentovat. Ale vždy s plným uvědoměním, že co vyhovuje mě, ještě není obecnou pravdou. Až čas, zkušenosti a život sám ukáže, co bylo optimální variantou a zda jsme se rozhodli správně. Buďme optimisty, zkoušejme, pátrejme a hlavně jděme za svými cíli. Ona někdy sama cesta je tím nejlepším cílem!
Vždyť nejkrásnější formou odvahy je optimismus, že moje cesta životem je tou nejoptimálnější...
Žádné komentáře:
Okomentovat